Sešit č. 1/1988

K výkladu podmienok nutnej obrany v zmysle § 13 Tr. zák. Okolnosť, že brániaci prestal pred útočníkmi utekať, zostal stáť a začal sa trvajúcemu útoku brániť, nevylučuje možnost splnenia všetkých podmienok nutnej obrany.

Opomenutí je jen tehdy postaveno na roveň konání (§ 89 odst. 2 tr. zák.), jestliže někdo nevykonal to, co bylo jeho právní povinností. Nestačí porušení povinnosti vyplývající pouze z morálních pravidel, např. z pravidel socialistického soužití. Pravidla socialistického soužití mají z hlediska § 89 odst. 2 tr. zák. význam, jen pokud se jich právní řád dovolává. Mohou obsah povinnosti blíže konkretizovat, ale sama ji nemohou založit, jestliže obsahují povinnost pouze morální. Jesliže ve skutku není obsaženo jednání ve smyslu trestního práva, tj. konání nebo opomenutí, odpadají další úvahy, zda mezi trestně irelevantním jednáním pachatele a následkem je přičinná souvislost a zda je dáno zavinění.

O zavinění z nevědomé nedbalosti podle § 5 písm. b) tr. zák. jde jen tehdy, jestliže povinnost a možnost předvídat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem jsou dány současně. Nedostatek jedné z těchto složek znamená, že čin je nezaviněný.

K otázce jednoty skutku. Jde-li o více způsobených následků významných z hlediska trestního práva hmotného, jde o jeden skutek tehdy, jestliže všechny následky byly způsobeny alespoň zčásti jedním jednáním, rovněž významným z hlediska trestního práva hmotného. U přečinu příživnictví podle § 1O zák. č. 150/1969 Sb. a u přečinu proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb. spáchaného soustavnmým vynecháváním pracovních směn bez závažného důvodu nejsou ani následky ani jednání ani zčásti totožné, a proto nemohou být spáchány jedním skutkem, ale jde vždy o skutky dva.

Soud podle § 344 odst. 2 tr. ř. nařídí výkon náhradního trestu odnětí svobody nebo jeho poměrné části, jesliže odsouzený nezaplatí uložený peněžitý trest nebo jeho část a jedná zejména tak, že se zbavuje majetku, ne něhož by peněžitý trest mohl být zaplacen nebo na který by mohl být veden výkon rozhodnutí k úhradě tohoto trestu, nebo takový majetek ukrývá či jinak zašantročuje (nebo tak jednají jiné osoby z podnětu odsouzeného), anebo záměrně bez závažného důvodu jedná tak, aby takového majetku nenabýval (zejména nepracuje nebo mění zaměstnání), anebo se chystá odjet z republiky ať již natrvalo nebo na delší dobu, takže by peněžitý trest nemohl být zaplacen, ač odsouzený prostředky k jeho zaplacení má.

Ide i o vniknutie do domu alebo do bytu iného pomocou uspôsobeného technického prostriedku, pri ktorom nedôjde k viditelnému poškodeniu zámku.

Zboží zajištěné pracovníky celnice v úkrytu vlakové soupravy přijíždějící ze zahraničí, aniž byl zjištěn vlastník věcí, nemůže být soudem zabráno podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák., protože již státu náleží na základě ustanovení § 453 odst. 2 obč. zák. Pokud prokurátor podá návrh na zabrání takových věcí, soud jej zamítne, a to podle § 240 a násl. tr. ř. v neveřejném zasedání, protože nejde o uložení zabrání věci a pro takový případ není zákonem stanoveno, že se rozhoduje v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání.