Rok 2005

Částka odpovídající dani z přidané hodnoty je jedním z druhů nákladů řízení (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.), a to za předpokladu, že účastníka řízení zastupoval advokát, notář nebo patentový zástupce, který je plátcem daně z přidané hodnoty. Tato částka tvoří součást nákladů řízení účastníka i v řízení, které bylo zahájeno přede dnem 1. 5. 2004 a které nebylo do 30. 4. 2004 skončeno.

Rozhodnutí odvolacího soudu o odvolání podaném proti rozsudku, jímž soud podle § 384d tr. ř. rozhodl o výkonu trestu uloženého rozsudkem cizího státu, nelze napadnout dovoláním. Nejde totiž o rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. ř., protože rozsudkem vydaným podle § 384d tr. ř. obviněný nebyl uznán vinným ani mu nebyl uložen trest.

Sjednaná zkušební doba se neprodlužuje o dobu překážek v práci, jestliže před jejím uplynutím překážky v práci nepřevýšily deset pracovních dnů. Nemohl-li však zaměstnanec konat během sjednané zkušební doby práci pro překážky v práci více než deset pracovních dnů, prodlužuje se zkušební doba o jedenáctý a každý další pracovní den trvání překážky v práci, a to i když jde o pracovní den, který následuje po uplynutí původně sjednané zkušební doby.

Nejde o trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle § 147 odst. 1 tr. zák., jestliže plátce daně v rozhodném období poplatníkovi daň skutečně srazí a v tomto období ji také odvede správci daně. Případná okolnost, že správce daně započte přijatou platbu na úhradu staršího, dříve vzniklého dluhu plátce a účetně mu vykazuje dluh za období, v němž daň skutečně srazil a odvedl, nemá žádný význam a není důvodem trestnosti plátce ve vztahu k tomuto období.

Spor o určení neplatnosti smlouvy, jejímž předmětem je majetek sepsaný do konkursní podstaty úpadce, je sporem o nároku, který se týká majetku patřícího do konkursní podstaty úpadce (§ 14 odst. 1 písm. c/ a d/ zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Osobou aktivně věcně legitimovanou k podání žaloby o určení neplatnosti smlouvy, podle které úpadce před prohlášením konkursu nabyl majetek sepsaný do jeho konkursní podstaty, po dobu trvání účinků konkursu není úpadce, nýbrž správce konkursní podstaty (§ 14 odst. 1 písm. a/, § 45 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Sepsal-li správce do konkursní podstaty majetek, který do ní nepatří, může konkursní soud i na návrh úpadce zjednat nápravu usnesením, jež vydá v mezích své dohlédací činnosti (§ 12 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Do lhůt trvání vazby (§ 71 tr. ř.) je vždy třeba započítat nejen dobu zadržení, po níž následovalo vzetí obviněného do vazby, ale i dobu omezení jeho osobní svobody v důsledku zadržení realizovaného v téže trestní věci, po němž byl (např. v důsledku přijetí písemného slibu) propuštěn na svobodu. To platí i ohledně vazby v řízení ve věcech mladistvých, jejíž maximální přípustnou délku a počítání lhůt trvání upravují ustanovení § 47 odst. 1, 5 zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže.

Osobám uvedeným v ustanovení § 12a odst. 5, věty druhé, zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, začíná běžet lhůta k podání odvolání proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku od doručení rozhodnutí poslednímu z těch dosavadních účastníků řízení, kteří jsou legitimováni k podání odvolání podle § 12a odst. 5, věty první, uvedeného zákona; to platí bez zřetele k tomu, zda se takový dosavadní účastník řízení sám práva odvolání vzdal. Podáním včasného odvolání se taková osoba stává dalším navrhovatelem ve smyslu ustanovení § 4 označeného zákona a platí pro ni stav řízení v době, kdy její odvolání došlo soudu.