Rok 1986

I. Jestliže ve věci, v níž nakonec podal prokurátor návrh na potrestání za přečin, se konalo přípravné řízení, promlčení trestnosti přečinu se přerušuje nejen doručením návrhu na potrestání soudu ( § 314b odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 67 odst. 3 písm.. a/ tr. zák.), nýbrž i vznesením (sdělením) obvinění pro skutek, který je předmětem řízení, jakož i dalšími po něm následujícími úkony orgánů přípravného řízení, které směrují k trestnímu stíhání pachatele ( § 67 odst. 3 písm. a/ tr. zák.). II. Odcizí-li pachatel peněženku v úmyslu zmocnit se pouze v ní se nacházející, avšak ví, že v peněžence mohou být i jiné hodnoty a pro ten případ je srozuměn s tím, že majiteli způsobí škodu jejich odcizením, odpovídá i za tuto škodu.

Organizácia, ktorá nahradila svojmu pracovníkovi škodu z pracovného úrazu, nemá nárok na náhradu toho, čo plnila nad rámec svojej zodpovednosti podla ustanovení Občianskeho zákonníku v zmysle ustanovenia § 201 ods. 1 Zák. práce (napr. náhradu za stratu na zárobku v rozsahu väčšom ako patrila, náhradu za poskytnuté bolestné a sťaženie spoločného uplatnenia väčšou sumou, než ustanovuje predpis a pod.).

Ustanovení § 347 odst. 1 věta druhá tr. ř., podle něhož soud zajistí majetek obviněného vždy, uložil-li trest propadnutí majetku rozsudkem, který dosud nenabyl právní moci, se vztahuje i na případ, kdy byl uložen trest propadnutí pouze části majetku. I v takovém případě se zajišťuje celý majetek obviněného. Jedině v případě, že soud uložil trest propadnutí část majetku určené nikoli podílem, ale uvedením jednotlivých majetkových kusů, lze zajištění omezit pouze na tyto majetkové kusy.

Naturální požitky, které se nezahrnují do průměrného výdělku před vznikem škody (§ 195 odst. 1 zák. práce a § 31 odst. 2 písm. d/ nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb.), se nezahrnují také do výdělku po pracovním úrazu.

Trest odnětí svobody, který má být vykonán v první nápravně výchovné skupině, je přísnějším trestem než trest odnětí svobody ve stejné výměře, který má být vykonán v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé. Zákaz reformace in peius podle § 264 odst. 2 tr. ř. je proto porušen, jestliže soud prvního stupně z podnětu odvolání podaného jen ve prospěch obviněného po zrušení rozsudku odvolacím soudem uloží mladistvému trest odnětí svobody ve stejné výměře, ale pro výkon trestu ho zařadí do první nápravně výchovné skupiny, ačkoli při prvém odsouzení bylo rozhodnuto, že mladistvý vykoná trest odnětí svobody v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé.

Odmítne-li organizace poskytnout pracovní volno pracovníkovi s poukazem na to, že pracovník má vskutku možnost uskutečnit návštěvu zdravotnického zařízení jindy než v pracovní době, nejde z její strany o pokyn učiněný v rozporu s právními předpisy. Odmítne-li však organizace bezdůvodně poskytnout pracovní volno k vyšetření nebo ošetření pracovníka ve zdravotnickém zařízení (§ 128 zák. práce) a nařídí-li výkon práce, jde tu o pokyn, který je v rozporu s právními předpisy (§ 80 odst. 1 zák. práce); pracovníku tu nemůže být za nepřítomnost v práci, jež je nutná k vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, uloženo kárné opatření.

Odměna za znalecký posudek je určován povahou práce znalce, nikoli jeho kvalifikací. Jestliže znalec s vědeckou kvalifikací podá posudek a úspěšné provedení jeho práce v konkrétním případě nevyžaduje vědeckou, nýbrž jen vysokoškolskou kvalifikaci, náleží mu za znalecký posudek odměna podle § 16 písm. b) vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, tedy až 25,- Kčs za jednu hodinu práce.