Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 27.06.1984, sp. zn. 11 To 50/84, ECLI:CZ:NS:1984:11.TO.50.1984.1

Nejvyšší soud ČSR zamítl podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost znalce prof. MUDr. J. J., DrSc., proti rozhodnutí městského soudu v Praze z 2. listopadu 1983 sp. zn. 2 T 27/80.

Z odůvodnění:

Napadeným usnesením městský soud v Praze podle § 111 odst. 2 tr. ř. a § 16 písm. č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, určil znalci prof. MUDr. J. J., DrSc. odměnu za provedení znaleckého posudku ve výši 300,- Kčs.

Proti usnesení podal znalec v zákonné lhůtě stížnost. V ní namítl, že v souladu s předloženým vyúčtováním mu měla být určena odměna ve výši 420,- Kčs. Poukázal na to, že je vědeckým pracovníkem, a z této okolnosti dovozoval, že mu příslušela odměna odpovídající ustanovení § 16 písm. c) vyhlášky č. 37/1967 Sb.

Nejvyšší soud ČSR přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení i řízení, jež mu předcházelo, a shledal, že stížnost není důvodná. Za podání posudku z oboru zdravotnictví – odvětví neurologie účtoval znalec odměnu ve výši 420,- Kčs, což odpovídalo 12 hodinám práce a odměně 35,- Kčs za 1 hodinu práce. Znalec tedy požadoval určení odměny podle hodinové sazby uvedené v § 16 písm. c) vyhlášky č. 37/1967 Sb.

Podle § 16 vyhlášky č. 37/1967 Sb. odměna za znalecký posudek činí podle jeho stížnosti za jednu hodinu práce:

a) jde-li o práci, jejíž úspěšné provedení nevyžaduje vědeckou nebo vysokoškolskou kvalifikaci (stupeň I.), až 17,- Kčs,
b) jde-li o práci, jejíž úspěšné provedení vyžaduje vysokoškolskou kvalifikaci (stupeň II.), až 25,- Kčs,
c) jde-li o práci, jejíž úspěšné provedení vyžaduje vědeckou kvalifikaci (stupeň III.), až 35,- Kčs.

Citované ustanovení tedy váže určení odměny za znalecký posudek nikoli obecně na kvalifikaci znalce, nýbrž na povahu provedené práce znalce z toho hlediska, jakou kvalifikaci vyžaduje úspěšné provedení takové práce. Odměnu za znalecký posudek je tedy třeba určit podle toho, jakou práci znalec v každém konkrétním případě odvede a jaká kvalifikace je nezbytná pro úspěšné provedení této práce.

V posuzované věci bylo předmětem znaleckého posudku přezkoumání zdravotního stavu odsouzeného K. M., který při autonehodě utrpěl pohmoždění mozku a některá další poranění, z tohoto hlediska, zda jeho zdravotní stav po tomto úraze umožňuje, aby odsouzený byl podroben výkonu trestu odnětí svobody. Z obsahu znaleckého posudku je zřejmé, že podkladem závěrů znalce bylo studium zdravotní dokumentace ohledně zranění odsouzeného a jeho dosavadního léčení a dále osobní vyšetření odsouzeného znalcem. Přitom šlo o vyšetření, které svou povahou, rozsahem ani použitelnými metodami nepřekročilo běžný rámec odborného vyšetření.

Za těchto okolností je odůvodněn závěr, že úspěšné provedení práce, kterou znalec odvedl, vyžadovalo jen vysokoškolskou kvalifikaci lékařského směru a že k němu nebyla nutná vědecká kvalifikace.

Jestliže znalec s vědeckou kvalifikací podá posudek a úspěšné provedení jeho práce v konkrétním případě nevyžaduje vědeckou, nýbrž jen vysokoškolskou kvalifikaci, náleží znalci za znalecký posudek odměna podle § 16 písm. b) vyhlášky č. 37/1967 Sb., tedy až 25,-Kčs za 1 hodinu práce.

Městský soud v Praze proto v souladu s citovaným ustanovením určil znalci za 12 hodin práce odměnu 300,- Kčs.