Rok 1966

Povinnost hradit neprávem vyplacené dávky podle § 76 odst. 2 zák. č. 55/1956 Sb. se týká dávky, poskytnuté zaměstnavatelovu zaměstnanci, resp. bývalému zaměstnanci, nikoli však osobě třetí, která k organizaci, jíž se oznamovací, resp. ohlašovací povinnost týká, nikdy nebyla v pracovním poměru.

V řízení o zrušení práva užívání bytu zahájenému k návrhu národního výboru nutno přibrat organizaci spravující bytový majetek jako účastníka řízení.

Vzniknou-li pochybnosti o charakteru obývaných místností, patří rozhodnutí o tom, zda jde o byt či nikoliv, do pravomoci příslušného stavebního úřadu. V takovém případě nestačí však pouhé vyjádření odboru výstavby nebo posudek, nýbrž musí jít o rozhodnutí, vydané podle správního řádu. Zjištění, zda jde o byt či nikoliv, má rozhodující význam pro posouzení nároku žalované na náhradní byt nebo ubytování. Nejde-li o byt, nemůže vzniknout ani právo na náhradní byt.

K tomu, aby bylo možno zrušit právo užívat byt podle § 184 písm. d) o. z. je třeba zjistit nejen, že byt není vůbec užíván, nebo že je užíván jen občas, ale též okolnosti, pro které tomu tak je. Jestliže byly dány vážné důvody pro neužívání bytu, nebylo by možno zrušit právo užívat byt podle uvedeného ustanovení. Skutečnost, že organizace potřebuje místnosti bytu pro výcvik učňů, není důvodem pro zrušení práva užívat byt podle § 184 písm. a) o. z.

Okolnost, že žalobkyně sama opustila již před rozvodem společný byt (§ 187 odst. 1 o. z.), sama o sobě ještě nemusí znamenat, že měla v úmyslu trvale se vzdát práva tohoto bytu užívat.

Nárok na slevu z ceny pro vady věci může být kupujícím s úspěchem uplatněn, jestliže vady věci vytkl nejpozději ve lhůtě šesti měsíců od převzetí věci. Tato lhůta nemůže být prodloužena a počátek běhu této lhůty nemůže nastat jinak, než od převzetí věci.

Došlo-li k neoprávněnému zásahu do práva žalobce na ochranu osobnosti před 1. dubnem 1964, nevznikl mu nárok na ochranu osobnosti podle § 11 a násl. o. z.