Rok 1963

Z ust. § 41, 42 odst. 1 tr. zák. plyne, že pachatel tr. činu je zvlášť nebez. recidivistou, která podmiňuje použití vyšší tr. sazby. Okolnost, že pachatel je zvlášť neb. recidivistou, je tedy zákonným znakem tr. činu. Je proto třeba již v příp. řízení (§ 173 odst. 1 písm. c) tr. ř.) věc náležitě objasnit. Vyžádání tr. spisů o předchozím odsouzení obviněného je nutné k tomu, aby bylo lze zjistit, nejen povahu jeho tr. činnosti, ale i její závažnost. Pokud v příp. řízení takové šetření provedeno nebylo, je již tento nedostatek důvodem k vrácení věci prokurátoru (§ 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.). Horní hranice tr. sazby odnětí svobody se zvyšuje u zvlášť neb. recidivisty o jednu třetinu a je mu třeba uložit trest v horní polovině tr. sazby odnětí svobody (§ 42 odst. 1 tr. zák.). Jestliže vzhledem k tomu obviněnému hrozí uložení trestu převyšujícího 5 roků, musí mít obhájce již v přípr. řízení, (ust. § 36 odst. 3 tr. ř.) jakmile je dáno důvodné podezření, že obviněný je zvlášť nebez. recidivPubl..

K pojmu pracovního úrazu podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Podmienkou tr. odpovednosti (§ 180 ods. 4 tr. zák.) je, nielen aby páchatel porušením povinnosti spôsobil smrť viac osôb, ale súčasne, aby okolnosti, za ktorých sa tak stalo, podstatne zvyšovali stupeň nebezpečnosti činu pre spol. v zmysle § 88 tr. zák. Ťažké následky samy o sebe by ešte k takýmto záverom nepostačovali, keby miera zavinenia páchatela bola velmi nízka. Preto pri posudzovaní konkrét. konania páchatela treba vychádzať z toho, či existuje okolnosť, ktorá by svojou závažnosťou zvyšovala stupeň nebezpečnosti činu. Pokial súd dospeje k záveru, že podmienky pre použitie vyššej tr. sadzby, ( § 88 tr. zák.) nie je možné súčasne použiť ust. § 40 tr. zák., pretože výnimočné okolnosti vyjadrujú v podstate tú skutočnosť, že stupeň nebezpečnosti činu pre spol. je v konkrét. prípade nízky. Použitie ust. § 40 tr. zák. nie je vylúčené ani v takýchto prípadoch pre mimoriadne pomery páchatela, ktoré ležia mimo okruh stupňa nebezpečnosti činu pre spoločnosť.

Vedoucí oddělení práce a mzdy, do jehož funkční náplně nespadá kontrola přítomnosti zaměstnanců na pracovišti, neodpovídá za škodu vzniklou podniku tím, že zaměstnancům byla neoprávněně vyplácena odměna za práci přes čas.

Závažnost a povaha trestného činu, pro který byl pachatel odsouzen, mají při rozhodování o podmíněném propuštění význam toliko pro posouzení otázky, zda lze míti skutečně za to, že odsouzený, který měl dobrý pracovní výkon v trestu a vzorně se choval, se tak převychoval, že je důvodná naděje, že povede řádný život pracujícího člověka. V žádném případě nelze přihlížet k trestnému činu odsouzeného izolovaně. Jak chování odsouzeného před spácháním trestného činu, tak jeho chování projevivší se spáchaným činem, stejně jako jeho chování ve výkonu trestu, jsou okolnosti, které ve vzájemné souvislosti jsou důležité pro posouzení otázky zda povede řádný život pracujícího člověka.

Povaha odměny vyplácené uvolněnému funkcionáři ROH; nárok na odlučné.

Trestný čin podle § 288 odst. 1 věta 3 předpokládá, že voják úmyslně, aktivní činností soustavně rozvrací kázeň jednotky. Intenzita narušování kázně