Rok 1962

Poskytování neoprávněných výhod (odlučného, prémií, vyšší mzdy než stanoví přísl. předpisy apod.) z majetku, který je v socialistickém vlastnictví, kde obviněný vykonává funkci odpovědného hospodářského pracovníka, naplňuje znaky trestného činu porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 2 tr. zák. a nikoliv trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 tr. zák., jestliže obviněný jedná v úmyslu zajistit plnění úkolů organizace a nejde o nápadný nepoměr těchto výhod k hodnotě vykonaných prací.

Ustanovení § 64 odst. 3 tr. zák. nevyžaduje, aby rozhodnutí podle § 64 odst. 1 tr. zák., jímž soud vyslovil, že se vykonává zbytek trestu u podmíněně propuštěného (nebo odsouzeného, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti) bylo učiněno pravomocně do roka od uplynutí zkušební doby, aby neplatila zákonná právní domněnka, že trest byl vykonán dnem, když došlo k podmíněnému propuštění (nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí, že se podmíněně upouští od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti). Důvodem pro ponechání podmíněného propuštění v platnosti nemohou být ani tíživé vyživovací povinnosti stěžovatelky, zejména, když jedním z trestných činů, pro které byl ve zkušební době odsouzen, byl právě trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 tr. zák., spáchaný tím, že na výživné svých nezletilých dětí vůbec nic neplatil a že exekučnímu vymáhání výživného se vyhýbal neustálým měněním zaměstnání i pobytu.

Skutečnost, zda při předčasném výbuchu nálože při komorovém odstřelu jde o neodvratitelnou náhodu, která nemá původ v provozu, a tím o důvod zprošťující provozovatele odpovědnosti za vzniku škodu podle § 351 odst. 1 obč. zák., je nutno zjistit způsobem vylučujícím jakoukoli jinou možnost vzniku škody. Zprošťujícím důvodem podle cit. ustanovení však není nedostatek elektrického roznětného zařízení, spočívající v tom, že dochází k samovolnému roznětu elektrických rozbušek; jde tu o nedostatek, který leží v povaze samotného provozu a nebezpečí předčasné exploze je vědomým rizikem provozovatele, který užil tohoto zařízení vzdor tomuto nedostatku.

Při výkladu pojmu zvlášť hrubé porušení povinnosti (§ 285 odst. 2 písm. b) tr. zák.) třeba vycházet z konkrétních okolností případu. Stupeň spol. nebezpečnosti porušení povinností strážní služby (§ 285 odst. 2 písm. b) tr. zák.) musí odpovídat stupni spol. nebezpečnosti porušení povinnosti uvedených v ostatních ustanoveních § 285 odst. 2 písm. a), c), d) tr. zák.Jestliže strážný u důležitého objektu opustí stanoviště, které je mu svěřeno, aby si dopřál pohodlí (např. za účelem spánku, občerstvení apod.), jde o zvlášť hrubé porušení povinnosti (§ 285 odst. 2 písm. b) tr. zák.).

Odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí při stížnosti pro porušení zákona není důvodem zrušení exekuce podle § 445 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

Ustanovení § 7 odst. 1 písm. ch/ vl. nař. č. 47/1953 (ve znění vl. nař. č. 45/1954 Sb. a vl. nař. č. 28/1959 Sb.) se týká toliko těch sporů, v nichž nárok je přímo vázán na existenci nájemního poměru k nemovitým věcem a je tímto poměrem podmíněn. 

Takovým nárokem není nárok na náhradu škody vzniklé prasknutím vodovodního potrubí; o tomto nároku přísluší tedy rozhodovat státní arbitráži:

K naplnění zákonných znaků trestného činu vyhýbání se výkonu vojenské služby podle § 280 odst. 1 tr. zák. se nevyžaduje, aby se pachatel po použití úskoku skutečně vyhnul vojenské službě. Postačí, že pachatel v úmyslu vyhnout se výkonu vojenské služby úskoku použil.