Rozhodnutí Okresního soudu v Klatovechu ze dne 28.03.1962, sp. zn. 2 T 13/62, ECLI:CZ:OSKT:1962:2.T.13.1962.1

Poskytování neoprávněných výhod (odlučného, prémií, vyšší mzdy než stanoví přísl. předpisy apod.) z majetku, který je v socialistickém vlastnictví, kde obviněný vykonává funkci odpovědného hospodářského pracovníka, naplňuje znaky trestného činu porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 2 tr. zák. a nikoliv trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 tr. zák., jestliže obviněný jedná v úmyslu zajistit plnění úkolů organizace a nejde o nápadný nepoměr těchto výhod k hodnotě vykonaných prací.

(Rozhodnutí okresního soudu z 28. 3. 1962 – 2 T 13/62)

Okresní soud v Klatovech uznal obžalovaného lesníka vinným trestným činem porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že od ledna 1959 do července 1961 na polesí Lesního závodu v Železné rudě neprávem zapisoval do úkolových listů lesním dělníkům odlučné i za dny, kdy tito dělníci nepracovali poněvadž byli na návštěvě u svých rodin, a tak jim bylo proplaceno neoprávněně 2144,70 Kčs.

Z odůvodnění:

Obžalovanému byli přiděleni v letech 1959 a 1960 u v roce 1961 lesní dělníci slovenské národnosti. Poněvadž obžalovaný má přidělen úsek velmi obtížný proto, že jeho část je v horském terénu, lesní dělníci raději pracovali na jiných úsecích a obžalovaný proto měl snahu udržet si je tím, že jim poskytoval náhrady, na které neměli nárok. Dělníci měli totiž nárok na odlučné v částce 9,10 Kčs za každý den, který odpracovali, a v případě, že pracovali v sobotu i v neděli, měli nárok, aby jim bylo poskytnuto odlučné i za neděli. Obžalovaný jim však poskytoval odlučné i za ty dny, kdy byli u svých rodin na Slovensku. Aby tyto machinace zakryl, vykazoval za tyto dny práci, kterou dělníci vykonali v jiných dnech, kdy pracovali více hodin než odpovídá zákonné pracovní době. I tak ovšem neměli dělníci na odlučné podle předpisů, které také obžalovanému byly známy, nárok. Při revizi provedené kontrolním orgánem podnikového ředitelství Státních lesů v Plzni byly tyto závady zjištěny a konečná neoprávněně vyplacená částka byla vyčíslena na 2144,70 Kčs.

Tento skutkový děj zjistil ze svědeckých výpovědí všech tří dělníků, i z vyjádření zástupce poškozeného podniku, jakož i z úplného doznání obžalovaného.

Čin obžalovaného vzhledem k době, kdy byl spáchán, zakládá trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. z r. 1950. Soud však musel ( § 16 tr. zák.) uvážit, zda by pro obžalovaného nebylo příznivější posoudit jeho jednání podle ustanovení trestního zákona č. 140/61 Sb. Není pochyb o tom, že úmyslem obžalovaného bylo zajistit plnění úkolů na svěřeném úseku a že tato skutečnost jej vedla k vylíčenému postupu, ze kterého sám neměl žádný osobní prospěch. Poněvadž obžalovaný lesník zajišťuje ve svěřeném lesním úseku plnění plánu, odpovídá za plnění úkolů i za správné a skutečnosti odpovídající výkazy mezd, diet a odlučného, jde i odpovědného hospodářského pracovníka ve smyslu § 127 tr. zák. Poněvadž obžalovaný poskytl lesním dělníkům neoprávněné výhody za podmínek uvedených v cit. ustanovení, je v jeho jednání naplněna skutková podstata trestného činu porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 3 tr. zák. Posouzení skutku obžalovaného podle tohoto zákonného ustanovení je nepochybně příznivější vzhledem k zákonné trestní sazbě § 245 tr. zák. z r. 1950 v poměru k § 127 tr. zák. Obžalovaný byl proto uznán vinným tímto trestným činem, jehož skutková podstata je naplněna jak po stránce subjektivní, tak i objektivní.