část trestní

Odpovědným hosp. pracovníkem je třeba rozumět každého pracovníka, který v rámci svého zaměstnání odpovídá za splnění hosp. úkolů. Neoprávněné proplácení přesčasových hodin za práce vykonané ve prospěch státní, družstevní nebo jiné organizace na místo poskytování náhradního volna naplňuje znaky tr. činu porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky, (§ 127 odst. 2 tr. zák.). Odpovědný hosp. pracovník, který úmyslně překročí rozpočet na stavbu rekreační chaty budované z prostředků soc. organizace v úmyslu zajistit takové organizaci neoprávněné výhody a tím neoprávněně používá finanční fondy této organizace (§ 127 odst. 1 tr. zák.). Odpovědný hosp. pracovník, který potvrdí poukaz k výplatě odpracovaných brigádnických hodin, aniž kontroloval jejich správnost a zaviní tak na majetku v soc. vlastnictví škodu převyšující částku 5000,- Kčs, za dalších okolností svědčících o jeho neodpovědném postoji k majetku, naplnil znaky tr. činu (§ 137 odst. 1 tr.zák.).

Pre posúdenie otázky, či konanie páchatela je trestným činom alebo nie, je v zmysle § 3 odst. 2 tr. zák. rozhodujúcim hladiskom stupeň nebezpečnosti činu, ktorý musí súd zhodnotiť s prihliadnutím k všetkým okolnostiam konkrétneho prípadu a to vo vzájomnej ich súvislosti. Ak je podaná obžaloba na vojaka v zálohe pre trestný čin, ktorého sa dopustil pred skončením pomeru zakladajúceho právomoc vojenských súdov, resp. vojenskú disciplinárnu právomoc a súd pri predbežnom prejednaní obžaloby, prípadne na základe výsledkov hlavného pojednávania dôjde k záveru, že ide i previnenie, je povinný v zmysle § 188 odst. 1 písm. c) tr. por., resp. § 222 odst. 2, 3 tr. por. vec postúpiť príslušnému ludovému súdu, alebo národnému výboru a to aj v prípade, že poklesok vyšiel najavo pred skončením pomeru zakladajúceho vojenskú disciplinárnu právomoc. Pred rozhodnutím o postúpení veci musí však súd vždy zistiť, či v mieste bydliska obvineného, alebo na jeho pracovisku je ustanovený miestny ludový súd.

Při stanovení druhu a výměry trestu pachatelům trestných činů, které směřují proti majetku v socialistickém vlastnictví (§ 132, 134 tr. zák.) nutno v rámci hledisek uvedeným v § 31 odst. 1 tr. zák. mít na zřeteli především zájmy naší společnosti v souvislosti s konkrétní situací (zásobovací apod.), v níž k trestné došlo a k jeho následkům.

K výkladu a použití § 16 odst. 1 tr. zák. Za účinnosti zákona č. 140/61 Sb. nelze svévolné opuštění práce považovat za trestný čin podle § 129, resp. § 130 tr. zák., pokud zaměstnanec sice poruší nebo nesplní svou důležitou povinnost plynoucí ze zaměstnání, avšak čin nemá za následek poruchu hospodářského provozu nebo hospodářské činnosti socialistické organizace ani takový činem nevznikla větší škoda. V případě, že podnik po odchodu obžalovaného normálně plnil plánované úkoly a potíže byly spojeny jen s tím, jak práci obžalovaného nahradit, nelze tyto těžkosti pokládat za poruchu v provozu nebo činnosti podniku. Jde pouze o provinění podle § 21 zák. č. 38/1961 Sb., resp. podle § 40 zák. č. 60/1961 Sb. Vytržení listů z občanského průkazu za účelem odstranění zápisu o navázání pracovního poměru zakládá trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 159 tr. zák. z r. 1950 nebo § 176 tr. zák.

Převzetí věcí odcizených ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví do prodeje není již trestné podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. z r. 1950 trestem odnětí svobody do 5 let, nýbrž jako podílnictví ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví podle § 134 odst. 1 písm. a) tr. zák., které je pro obžalovaného příznivější (§ 16 odst. 1 tr. zák.), neboť horní hranice trestu odnětí svobody činí tři léta. I návrh prokurátora na náhradu škody poškozenému musí být učiněn v době a způsobem uvedeným v § 43 odst. 2 tr. ř.

Postoupení věci mladistvého podle § 295 tr. ř. není podmíněné důvody delegace (§ 25 tr. ř.), nýbrž pouze zřetelem na prospěch a zájem mladistvého. Toto postoupení může se stát v každém stadiu trestního řízení. Není proto rozhodné, že příslušný okresní soud obžalobu přijal.

Při stanovení povinnosti k náhradě škody, kterou trestným činem zavinilo více pachatelů - vojáků v činné službě - je soud vázán služebním předpisem MNO, ev. zn. Zákl-3-3, čl. 51 písm. e), který nezná zásadu solidární odpovědnosti více viníků za zaviněnou škodu, ale uplatňuje princip odpovědnosti dělené, podle míry jejich zavinění. Předá-li vojenský řidič řízení služebního vozu, který je mu svěřen k výkonu služby, z nedbalosti neoprávněné osobě, která zaviní havárii, je třeba rozsah jeho odpovědnosti za vzniklou škodu hodnotit podle zásady stanovené v čl. 51 písm. c) předpisu MNO, ev. zn. Zákl-3-3. Jde totiž o škodu, která byla zaviněna vojákem z nedbalosti při výkonu služebních povinností. Rozsah odpovědnosti vojáka, který neoprávněně o své újmě převzal řízení vozidla, při jízdě s ním z nedbalosti havaroval a způsobil na něm škodu, je třeba posuzovat z hlediska čl. 51 písm. b) předpisu MNO ev. zn. Zákl-3-3. Jednání tohoto vojáka nelze totiž považovat za součást jeho služebních povinnosPub