část civilní

O době předepsané pro ukončení vysokoškolského studia (§ 24 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích) není v právním předpise blíže uvedeno, zda jde pouze o dobu studia objektivně stanovenou vysokou školou pro daný studijní obor, popřípadě o dobu předepsanou v konkrétním případě nebo individuálně určenou konkrétnímu studentu. Výkladem citovaného ustanovení nelze dospět ke zúžení této podmínky.Jde tu o dobu studia předepsanou konkrétnímu studentu pro ukončení studia.

Bylo-li skončení pracovního vztahu neplatné podle ustanovení § 21 zákona č. 87/1991 Sb., považuje se podle ustanovení § 24 odst. 1 téhož zákona pro účely důchodového zabezpečení doba od skončení tohoto pracovního vztahu do dne vzniku nároku na starobní důchod (nejdéle však do dne účinnosti tohoto zákona) za dobu zaměstnání.Byl-li rozvázán pracovní poměr k 31.12.1987 z důvodu odchodu do starobního důchodu dohodou z 22. 9.1987, k níž byl pracovník donucen politickou perzekucí, potom mu nárok na starobní důchod vznikl ze zákona dovršením 60 let věku (dnem 24. 5.1986) a k neplatnému skončení pracovního poměru došlo až k 31.12.1987. Nelze tu proto použít ustanovení zákona č. 87/1991 Sb. a provést přepočet starobnímu důchodu podle ustanovení § 24 odst. 6 téhož zákona.

Invalidní a částečný invalidní důchod jsou samostatnými dávkami důchodového zabezpečení. Při změně plné invalidity na invaliditu částečnou je třeba invalidní důchod odejmout (§ 96 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb.), K tomuto odnětí může dojít jen rozhodnutím orgánu důchodového zabezpečení (§ 122 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb.) musí být vydáno a účastníku doručeno do vlastních rukou (§ 121 odst. 1 a § 124 písm. a/ zákona č. 100/1988 Sb.). Může být vydáno buď jako samostatné rozhodnutí nebo může být součástí rozhodnutí, jímž se při změně invalidity v invaliditu částečnou nově přiznává částečný invalidní důchod.

Závěry znaleckého posudku nelze bez dalšího přebírat, ale je třeba v případě potřeby je ověřovat i jinými důkazy, a to zejména tehdy, jestliže mohou být pochybnosti o správnosti závěrů znaleckého posudku. Tak tomu je např., připouští-li znalecký posudek možnost zpřesnění jím uváděných údajů, avšak k tomuto zpřesnění znalec nepřikročí, nebo postupuje-li znalec ve znaleckém posudku podle určitého předpisu, ale v dílčím závěru se od něho bez bližšího zdůvodnění odchýlí.Dovolání je ve smyslu ustanovení § 238 odst. 1 o. s. ř. přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, a to i pokud jde o výrok rozsudku odvolacího soudu, jímž nebylo vyhověno měnícím rozsudkem zcela žalobnímu návrhu, který se netýkal více samostatných návrhů.

Registr svazků bývalé Státní bezpečnosti není informačním systémem podle zákona č. 256/1992 Sb., nýbrž je archivním materiálem, z něhož lze poskytovat informace jen způsobem vymezeným zmocněním stanoveným v zákoně č. 451/1991 Sb. tyto údaje nelze vymazávat, ani ničit. Žalobu domáhající se likvidace hmotných nosičů, na nichž jsou vázány údaje uvedených registrů, soud proto zamítne.

Nedojde-li v řízení o dědictví k dohodě dědiců podle ustanovení § 482 o. z., potvrdí soud nabytí dědictví těm, jejichž dědické právo bylo prokázáno (§ 483 o. z.), i ohledně členského podílu v bytovém družstvu podle dědických podílů (§ 484, věta první, o. z. a § 175q odst. 1 o. s. ř.), pokud tento členský podíl nenáleží pozůstalému manželovi (§ 707 odst. 2, věta druhá, o. z.).Nejde-li o dědice, kteří jsou manžel a manželka (a na něž tedy může přejít společné členství v bytovém družstvu a společný nájem družstevního bytu) nebo nedohodnou-li se ve shora uvedeném případě dědicové o tom, kdo z nich získá členský podíl v bytovém družstvu a kdo se stane nájemcem družstevního bytu (§ 706 odst. 2 o. z.), lze se žalobou domáhat, aby ji soud projednal a rozhodl o tomto sporu mezi dědici, kteří v řízení o dědictví získali členský podíl v bytovém družstvu, každý z nich podle svých dědických podílů.