Sešit č. 9-10/1991

Také za účinnosti čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, uvozené ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. je pro posouzení toho, zda má soud podle zákona přezkoumávat rozhodnutí jiných orgánů (§ 244 odst. 1 o. s. ř.) rozhodné, za toto přezkoumávání ukládá občanský soudní řád nebo jiný zákon upravující rozhodování správních anebo jiných orgánů.

Požívanie alkoholických nápojov pracovníkom v pracovnom čase na pracovisku i mimo pracoviska môže organizácia úspešne uplatňovať ako dôvod rozviazania pracovního pomeru výpoveďou podla ustanovenia § 46 ods. 1 písm. f) Zák.práce pre závažné porušenie pracovnej disciplíny.

Vyměřuje-li se notářský poplatek z darování při druhém nebo dalším daru od téhož dárce ve dvou letech, jde o doměření notářského poplatku a postupuje se tak, jakoby všechny tyto dary tvořily jeden dar.Byl-li vyměřen jen poplatek minimální, je nutno tento poplatek odečíst od celkového poplatku z darování a doměřit rozdíl, i když by činil méně, než by činil samostatný poplatek z tohoto druhého darování, a to i kdyby šlo o doměření částky, která nedosahuje výše minimálního poplatku.

Pri rozhodovaní o registrácii darovacej zmluvy, ktorou sa prevádzajú nehnutelnosti tvoriace podstatný majetok darcu, treba za predpokladu, že darcovi bola právoplatným súdnym rozhodnutím uložena povinnosť zaplatiť vysokú peňažnú sumu, osobitne objasniť a posúdiť to, či k uzavretiu zmluvy nedošlo s úmyslom vyhnúť sa splneniu záväzku a prípadne i súdnemu výkonu rozhodnutia predajom nehnutelností, a či teda nejde o zmluvu neplatnú (§ 39 O. z.).

U právního úkonu darování nemovitostí dárkyní, která má uloženu platební povinnost vůči věřiteli vysokou peněžní částku, pro niž je vůči ní navržen i soudní výkon rozhodnutí, musí státní notářství posoudit i z uvedeného hlediska, zda se právní úkon darování nepříčí zájmům společnosti ( § 39 o. z.)

Jestliže některý z účastníků řízení o registraci smlouvy o převodu nemovitosti zemřel dříve, než bylo řízení o registraci pravomocně skončeno, musí státní notářství postupovat podle ustanovení § 25 not. ř. a § 107 o. s. ř.

Jestliže zůstavitel ustanoví ve své závěti dědici svého majetku synovce, neteře a sestry, pak je jednoznačně určitelný, kdo jimi byli v době smrti zůstavitele a že závětními dědici zůstavitele jsou všichni, tj. jeho sestry, synovci a neteře ve vlastním příbuzenském vztahu.