Sešit č. 9-10/1977

Za porušení pracovní kázně pracovníkem ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) a § 155 zák. práce nelze pokládat to, že pracovnice, která pečuje o dítě mladší než tři roky, nenastoupila po skončení další mateřské dovolené do práce z toho důvodu, že neměla možnost zajistit péči o toto dítě ani v jeslích ani pomocí jiné osoby, a organizaci o tom vyrozuměla.

Chybějí-li u písemnosti sepisované státním notářstvím formou notářského zápisu takové náležitosti, bez nichž by nebylo možno rozeznat formu notářského zápisu, účastníky nebo další osoby zúčastněné na úkonu, nebo takové náležitosti, které jsou nezbytnou náležitostí notářského zápisu (např. potvrzení o tom, že zápis byl po přečtení účastníky schválen), nelze tuto písemnost považovat za notářský zápis, a tedy za veřejnou listinu ve smyslu ustanovení § 90 odst. 3 not. ř.

Štátnym notárstvom vydané osvedčenie (§ 100 ods. 1 Not. por.) o vyhlásení účastníka o jeho vlastníctve k nehnutelnosti dokladá iba to, že takéto vyhlásenie bolo urobené, nie však vlastnícke právo občana alebo organizácie. O skutočnosti osvedčenej na žiadosť účastníka spisuje štátne notárstvo notársku zápisnicu (§ 100 ods. 1, veta druhá, Not. por.). Písomné vyhlásenie účastníka podla ustanovenia § 63 ods. 1, veta štvrtá, Not. por. môže napísať účastník sám alebo ho na žiadosť účastníka spíše štátne notárstvo ako písomnosť, ktorá nemá formu notárskej zápisnice (§ 99 ods. 1 Not. por.); môže byť aj súčasťou zápisnice o pojednávaní v konaní pred štátnym notárstvom.

Nepodal-li účastník řízení o dědictví, jemuž to státní notářství uložilo, ve stanovené lhůtě žalobu u soudu o určení platnosti nebo neplatnosti závěti zůstavitele (např. z důvodů uvedených v ustanovení § 38 odst. 2 o. z.), rozhodne o této skutečnosti, jež zůstala mezi účastníky řízení o dědictví sporná, /1/ samo státní notářství ve smyslu ustanovení § 18 not. ř. vycházejíc ze zjištěného skutečného stavu věci.

Ustanovení § 35 not. ř. neodpovídá takové rozhodnutí, jímž státní notářství určí, které věci patřily do bezpodílového spoluvlastnictví zůstavitele a pozůstalého manžela, nýbrž rozhodnutí, jímž státní notářství určí, které z těchto věcí, popřípadě jaká jejich část náležejí do dědictví. /1/

Porosty vysázené na pozemcích nemají obvykle povahu samostatných věcí /1/ a nemohou být předmětem dědictví po zůstaviteli, který nebyl vlastníkem pozemku. Do aktiv dědictví nelze v takovém případě zařadit ani rozdíl v ceně (hodnotě) pozemku daný způsobem obdělávání ze strany zůstavitele (např. hodnotu vinohradu založeného na pozemku), nýbrž jen případný nárok na náhradu nákladů vynaložených zůstavitelem na pozemek patřící jinému občanu (organizaci).

Do aktív dedičstva po poručitelovi, ktorému samému patrilo právo osobného užívania bytu stavebného bytového družstva, patrí len zostatková hodnota členského podielu v tomto družstve a nie hodnota užívaného družstevného bytu.;;