Sešit č. 7-8/1987

Předpokladem vzniku povinnosti zaplatit notářský poplatek z převodu nemovitosti je, že došlo k platnému úplatnému převodu vlastnictví k nemovitosti (§ 6 zák. č. 24/1964 Sb., o notář. poplatcích). Jestliže tedy smlouva o převodu nemovitosti je neplatná proto, že účastníci smlouvy se dohodli na ceně převyšující cenu nemovitosti podle cenových předpisů, při registraci u státního notáře však uvedli cenu nižší, odpovídající cenovým předpisům, povinnost zaplatit notářský poplatek nevznikla. Účastníci smlouvy nemohou být v takovém příp. trestně odpovědni (§ 148 tr. zák.) na tom základě, že zkrátili poplatek o částku odpovídající rozdílu mezi cenou skutečně dohodnutou a zaplacenou cenou uvedenou při registraci u státního notáře. Nezákonné jednání účastníků smlouvy lze v takovém příp. postihnout občanskoprávními sankcemi. Jednání prodávajícího lze podle okolností posoudit jako přečin proti zájmům social. hospodářství podle § 2 písm. g) zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech.

Nejde o porušení důležité povinnosti ve smyslu § 130 odst. 1 tr. zák., jestliže řidič motorového vozidla, jedoucí na přímém úseku silnice přiměřenou rychlostí, chce vozidlo zastavit a v důsledku řidičské nezkušenosti na mokré vozovce prudce zabrzdí, uvede je tím do smyku a způsobí na něm větší škodu.

Nepravdivé údaje o vyložených vozech v tzv. návratových listech, které slouží ke kontrole doby pobytu vozů na vlečce, v takovém rozsahu, že měly za následek únik zdržného ve výši 1 621 200,- Kčs, je třeba považovat za údaje o závažné skutečnosti ve smyslu § 125 odst. 1 tr. zák.

Práce s vysokozdvižným motorovým vozíkem (vykládka a nakládka materiálu a s tím související pojíždění na kratší vzdálenost po silnici) není řízením motorového vozidla, které by bylo obviněnému zakázáno v rámci trestu zákazu činnosti řídit motorová vozidla.

K hodnocení recidivy pachatele při ukládání trestu.

Stejný způsob provedení činů (dílčích aktů) časově souvislé trestné činnosti nečiní z nich jeden pokračující skutek, jestliže každý z dílčích aktů zakládá znaky jiného trestného činu, tj. jeden znaky trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. a druhý znaky trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. Odcizení věcí z majetku v socialistickém vlastnictví i z majetku v osobním vlastnictví by mohlo tvořit jeden pokračující skutek jen tehdy, kdyby celou trestnou činnost bylo možno posoudit jako přečin proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech.

Při rozhodování soudu podle § 146a písm. a) tr. ř. o stížnosti proti rozhodnutí, kterým prokurátor vzal obviněného do vazby, nelze podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadené usnesení zrušit a prokurátorovi uložit, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Obdobně je postup podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. vyloučen tehdy, když jde o stížnost podanou proti rozhodnutí, kterým byl obviněný vzat do vazby soudem.