Sešit č. 7-8/1980

Pri skúmaní otázky, či páchatel, ktorý požil alkoholický nápoj, bol v čase spáchania trestného činu príčetný, treba rozlišovať dva prípady: v prvom bola príčetnosť ovplyvnená preto, že alkoholický nápoj pôsobili na páchatela v dôsledku predchádzajúcej poruchy nervovej sústav alebo predchádzajúcej duševnej poruchy v druhom prípade alkohol pôsobil normálne svojím vstrebaním. Pri prostej opilosti stačí vykonať dôkaz odborným vyjadrením lekára alkohológa alebo príslušného zdravotníckeho zariadenia, prípadne posudkom jedného znalca lekára, ak treba zistiť štádium vývoja alkoholizmu páchatela a podmienky prípadného ochranného protialkoholického liečenia. Ak však z okolností prípadu vyplýva podozrenie na duševnú poruchu nevyplývajúcu len z prostej opilosti, musia duševný stav obvineného vyšetriť dvaja znalcovia psychiatri podla § 116 Tr. por.

I. Podá-li písemný znalecký posudek znalec sice zapsaný do seznamu znalců podle zák. č. 36/1967 Sb., který však v konkrétní trestní věci nebyl podle § 105 odst. 1 tr. ř. přibrán za znalce orgánem činným v trestním řízení, nejde o důkaz přibráním znalce ve smyslu § 105 odst. 1 tr. ř., ale i o listinný důkaz ve smyslu § 112 odst. 2 tr.ř.

Posuzování schopnosti obviněného rozpoznat nebezpečnost jednání pro společnost a ovládat své jednání se musí vztahovat vždy k určité konkrétní trestné činnosti. Znalecký posudek o duševním stavu obviněného podaný v předchozí trestní věci nemůže být proto znaleckým důkazem v další věci, v níž je samostatně vedeno nové trestní stíhání.

Ustanovenie § 107 odst. 1 Tr. por. ukladá orgánu činnému v tr. konaní, ktorý znalca pribral, povinnosť poskytnúť znalcovi potrebné vysvetlenie zo spis. Ak je to potrebné pre podanie znaleckého posudku, dovolí znalcovi nazrieť do spisu. Môže mu dovoliť aj to, aby bol prítomný pri vypočúvaní obvineného a svedkov a aby im kládol otázky vzťahujúce sa na predmet znaleckého dokazovania. Znalec je tiež oprávnený navrhnúť, aby boli inými dôkazmi najprv objasnené okolnosti potrebné pre podanie posudku. Z toho vyplýva, že znalec môže podať posudok spravidla až po zadovážení všetkých dôkazov, ktoré sú potrebné pre náležité zistenie skutkového stavu. Ak je znalec vypočúvaný na hlavnom pojednávaní, vypočuje sa zásadne až po vykonaní všetkých ostatných dôkazov, z ktorých musí znalec pri svojom posudku vychádzať. Pritom znalec nesmie hodnotiť vykonané dôkazy.

Skutečnost, že obviněný, který se nachází ve vazbě, zaslal svému obhájci v poslední den lhůty pokyn k podání odvolání takže pokyn nemohl být obhájci poštou včas doručen a obhájce nemohl včas podat odvolání, nemůže být důvodem k navrácení lhůty podle § 61 odst. 1 tr. ř., jestliže obviněný měl možnost sám podal odvolání včas, popř. včas zaslat svému obhájci pokyn, aby podal odvolání za něho.

Orgán VB, který byl svědkem trestného činu, nemůže být v trestním stíhání vedeném o tomto trestném činu činný jako vyhledávací orgán, popř. jako vyšetřovatel, protože pro jeho poměr k věci lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti (§ 30 odst. 1 tr. ř.), a to bez ohledu na to, zda byl slyšen jako svědek, popř. zda je nutno jej jako svědka vyslechnout.

Společenského žalobce může vyslat k řízení před okresním soudem i organizace ROH činná na pracovišti, kde obviněný spáchal trestný čin, i když byl s obviněným po spáchání trestného činu rozvázán pracovní poměr a není již členem organizace ROH ani pracovníkem organizace, při níž organizace ROH působí.