Sešit č. 7-8/1960

Požadavku důsledné ochrany majetku v socialistickém vlastnictví odpovídá při činu menší závažnosti vyřízení věci před kárným orgánem na závodě za široké účasti pracovního kolektivu, které může účinně přispět k vytvoření správného poměru k socialistickému vlastnictví. V případech, kdy se rozkrádání nebo úmyslného poškozování majetku spravovaného podnikem dopustí společně více osob, lze způsobené škody sčítat jen pokud jednali pachatelé společně, jinak pokud škoda u jednotlivců nepřesáhla 500,- Kčs, není překážek k projednání věci kárným orgánem, neboť jde o přestupek podle § 35 a) tr. zák. spr., resp. o kárné provinění.

Podle § 6 odst. 6 písm. b) devizového zákona ve znění vyhlášky ministra financí čís. 80 ze dne 11. 12. 1958 nesmějí devizoví tuzemci bez povolení ministerstva financí - a pokud jde o práva patentní, licenční, známková a vzorová, bez povolení ministerstva zahraničního obchodu - vstupovat v smluvní závazky v poměru k cizině nebo uznávat závazky v poměru k cizině. Vstupováním v závazky nutno rozumět veškerá jednání směřující k tomu, aby vznikl závazek v poměru k cizině.

Z ustanovení § 223 tr. zák. plyne, že trestného činu rvačky se dopouští nikoliv ten, kdo se brání útoku byť i více útočníků, nýbrž ten, kdo se účastní rvačky za účelem úmyslného ohrožení života nebo zdraví jiného. Úmysl pachatelů se vztahuje jak k účasti na zápasu, tak i k ohrožení života nebo zdraví jiného. Jestliže obžalovaný napomenul neukázněné občany, aby se slušně chovali, nebyl povinen trpět útoky vůči své osobě, zejména byl-li útočník ozbrojen. Jestliže byl napaden, nelze ho proto vzhledem k nedostatku zavinění považovat za účastníka rvačky ve smyslu § 223 odst. 1 tr. zák.

V zájmu výchovy neodpovědných řidičů motorových vozidel a s ohledem na bezpečnost lidí a majetku, je namístě uložení nepodmíněného vedlejšího trestu zákazu řízení motorových vozidel, i když jinak svědčí okolnosti pro podmíněný odklad výkonu hlavního trestu. Ovšem ani této zásady nelze používat mechanicky a bez náležitého uvážení každého konkrétního případu. I při ukládání vedlejšího trestu, zejména pracujícím, kteří vedou jinak řádný život pracujícího člověka, je třeba vždy pečlivě uvážit, na jakou dobu se z hledisek uvedených v § 19 odst. 1 tr. zák., a z hlediska účelu trestu ve smyslu § 17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák. jeví nutným trest vyslovit a zda dosažení účelu vedlejšího trestu lze podle § 24 odst. 2 tr. zák. očekávat i bez jeho výkonu.

V případech závažnější trestné činnosti není vždy nutné uložení nepodmíněného trestu, když splnění účelu trestu [17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák.] lze očekávat i uložením podmíněného trestu odnětí svobody s vhodným omezením stanoveným na přiměřenou zkušební dobu podle § 25 odst. 1, 2 tr. zák. V tomto směru nutno brát zřetel na záruky kolektivu, v němž pachatel pracuje a možnosti jeho velkého působení v procesu nápravy pachatele.

K výkladu pojmu společná domácnost podle § 528 obč. zák.

Jde o spoluzavinění podniku, jestliže hmotně odpovědní zaměstnanci nebyli řádně seznámeni s novým způsobem prodeje samoobsluhou.