Sešit č. 6/1969

K předpokladům pro zjištění úmyslu u trestného činu pokusu vraždy. Při zjišťování subjektivní stránky trestného činu není možno dojít k závěru o alternativním vztahu pachatele k zamyšlenému následku.

Při těžké újmě na zdraví podle § 89 odst. 7 písm. ch) tr. zák. musí jít o vážnou poruchu zdraví nebo o vážné onemocnění, které postižený pociťuje jako citelnou újmu v obvyklém způsobu života. Za delší dobu trvající poruchu zdraví ve smyslu § 89 odst. 7 písm. ch) tr. zák. lze považovat dobu asi šesti týdnů pouze za předpokladu, že po tuto dobu trvala vážná porucha zdraví.

K posuzování podmínek zvlášť nebezpečné recidivy ve smyslu § 41 písm. a) tr. zák. u trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 tr. zák. z hlediska osoby pachatele. U pachatelů trestných činů proti lidské důstojnosti, kteří se zaměřují na zneužívání dětí, je nutno zjišťovat, zda a do jaké míry je jejich jednání projevem sexuální aberace a zda je třeba v případě zmenšené příčetnosti pachatele uložit vedle trestu i ochranné léčení.

Znaky trestného činu šíření nakažlivé choroby podle § 189 nebo § 190 tr. zák. nejsou naplněny skutkem, kterým není způsobeno bezprostřední nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé choroby, nýbrž jenom možnost způsobení takového nebezpečí za určitých okolností, které však v době spáchání skutku ještě splněny nejsou.

K subjektivní stránce trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 písm. a) tr. zák. a trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák. Skutečnost, že obviněný nevrátí vypůjčené částky peněz v termínu, který slíbil, není sama o sobě dostatečným důkazem pro zjištění, že při půjčce uvedl věřitele v omyl.

Vztah ustanovení § 23 tr. zák. o účelu trestu k § 76 tr. zák. o účelu trestu u mladistvého. Zabezpečení výchovy mladistvého v řádného pracujícího člověka je prvořadým účelem trestu. Tento cíl je nutno mít na zřeteli nejen při ukládání trestu, ale i při rozhodování o zařezení, příp. přeřazení mladistvého odsouzeného do nápravně výchovné skupiny trestu odnětí svobody. Přitom je třeba vycházet z podrobného zjištění osobních vlastností mladistvého, jeho předchozí výchovy a celkového prostředí, v němž mladistvý žil a z toho usuzovat na možnosti jeho resocializace.

K výkladu slov v súvislosti s touto činnosťou pri ukladaní trestu zákazu činnosti podla 49 ods. 1 tr. zák.