Sešit č. 4-5/1989

Jestliže soud povolí obnovu řízení a zruší výrok o vině, musí vždy podle § 284 odst. 1 tr. ř. zrušit i výrok o trestu, který má ve výroku o vině svůj podklad, a to i tehdy, jde-li o trest, který byl jako souhrnný uložen v jiné trestní věci. Není přitom rozhodné, kterým soudem byl souhrnný trest uložen.

Plná moc udělaná účastníkem řízení podle § 17 odst. 1 zák. č. 71/1967 Sb. (správní řád) k jednání s národním výborem, který provádí realizaci trestu propadnutí majetku, neopravňuje zástupce k podání stížnosti proti rozhodnutí předsedy senátu podle § 346 odst. 1 tr. ř., že se na určité věci vztahuje trest propadnutí majetku.

Proti usnesení prokurátora o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 tr. ř. je oprávněn podat stížnost obviněný, jen pokud se stížností domáhá příznivějšího rozhodnutí. Příznivějšího rozhodnutí nemůže dosáhnout, bylo-li trestní stíhání zastaveno z důvodů § 172 odst. 1 písm. a) tr. ř.Kdyby obviněný podal stížnost proti takovému rozhodnutí, musela by být zamítnuta jako stížnost podaná osobou neoprávněnou.Nebylo-li takové rozhodnutí doručeno obviněnému, resp. jeho obhájci podle § 137 odst. 2 tr. ř., nebrání tato okolnost tomu, aby rozhodnutí nabylo právní moci, a to dnem, kdy bylo učiněno.

Jednota skutku, kterou tvoří pokračující trestná činnost, je rozdělena nejen vyhlášením odsuzujícího rozsudku o části trestné činnosti do této doby spáchané, ale i vyhlášením zprošťujícího rozsudku, jakož i vydáním usnesení, kterým se zastavuje trestní stíhání vedené proti určité osobě o takovéto části trestné činnosti.Tato rozhodnutí nemohou vytvářet překážku rei iudicatae obsaženou v § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. i ve vztahu k trestné činnosti spáchané po jejich vyhlášení.

Protokol o výpovědi svědka, který má právo odepřít výpověď podle § 100, je možno u hlavního líčení číst jen za předpokladu, že před výslechem, jehož se protokol týká, byl o svém právu řádně poučen a výslovně prohlásil, že ho nepoužívá. Tato podmínka uvedená v ustanovení § 211 odst. 3 věta druhá, tj. pro případ, kdy svědek odepřel vypovídat u hlavního líčení, ale i pro případy uvedené v § 211 odst. 1 a odst. 2 tr. ř., např. jestliže se svědek v hlavním líčení odchyluje v podstatných bodech od své dřívější výpovědi (§ 211 odst. 2 písm. b/ tr. ř.).

Nejde-li o případ uvedený v § 179 odst. 1 písm. d) tr. ř., nemohou vysvětlení osob, která byla opatřena podle § 158 odst. 3 tr. ř. nebo § 19 odst. 1 zák. č. 40/1974 Sb. o Sboru národní bezpečnosti, sloužit jako důkaz před soudem. Není přitom rozhodné, zda byl o tomto vysvětlení pořízen zápis, popřípadě úřední záznam, nebo zda byli o obsahu vysvětlení vyslechnuti jako svědci v přípravném řízení příslušníci VB, kteří vysvětlení opatřovali.Jestliže byli v trestní věci vyslechnuti jako svědci příslušníci VB, kteří prováděli operativní šetření na místě, jejich výpovědi lze použít jako důkaz před soudem, jen pokud vypovídali o skutečnostech, o kterých se nedozvěděli z vysvětlení podaných podle § 158 odst. 3 tr. ř. nebo § 19 odst. 1 zák. č. 40/1974 Sb.

Nejde o použití násilí ve smyslu ustanovení § 234 tr. zák., jestliže pachatel za pomoci lsti podá poškozenému omamný prostředek a potom využije stavu bezbrannosti ke zmocnění se věci z jeho majetku.