Sešit č. 4/1971

Byl-li v řízení podle druhého oddílu zákona č. 82/1968 Sb. o soudní rehabilitaci ve znění zákona č. 70/1970 Sb. původní odsuzující rozsudek zrušen rozsudkem podle § 15 odst. 1 cit. zák. a trestní stíhání bylo pak usnesením zastaveno, a byl-li v dalším řízení zrušen rozsudek, jímž byl pouze zrušen původní přezkoumávaný rozsudek, zruší soud také usnesení o zastavení trestního stíhání jako rozhodnutí obsahově navazující (§ 46 zák. č. 82/1968 Sb. ve znění zákona č. 70/1970 Sb. a § 284 odst. 1 tr. ř.).

I. Obhajobu obviněného třeba vždy prověřit, i když ji obviněný uplatnil teprve v řízení před soudem a nikoliv v dřívějších stádiích řízení.

II. Trestný čin porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 1 tr. zák. je dokonán již neoprávněným vytvořením finančních fondů nebo rezerv ve větším rozsahu v úmyslu v tomto ustanovení uvedeném.

Za neoprávněné vytváření nebo používání finančních fondů nebo rezerv anebo za neoprávněné nakládání s hmotnými prostředky ve větším rozsahu ve smyslu § 127 odst. 1 tr. zák. je třeba považovat takové dispozice, jejichž objem vyjádřený v penězích převyšuje částku 5000 Kčs.

Nejsou-li splněny podmínky trestní odpovědnosti podle § 127 odst. 1 tr. zák. pouze proto, že není naplněn znak "ve větším rozsahu", vylučuje to trestní odpovědnost i podle ustanovení třetího oddílu druhé hlavy zvláštní části trestního zákona o trestných činech proti majetku v socialistickém vlastnictví, podle nichž by mohl být skutek posouzen, kdyby nebylo speciálního ustanovení § 127 odst. 1 tr. zák.

III. Ustanovení § 127 odst. 1, 2 tr. zák. o trestných činech porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky jakožto trestné činy proti hospodářské kázni jsou ustanoveními speciálními vůči trestnému činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 tr. zák.

IV. Odpovědným hospodářským pracovníkem je třeba rozumět každého pracovníka, který v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce odpovídá za splnění, byť i dílčích hospodářských úkolů socialistické organizace nebo její složky. Odpovědným hospodářským pracovníkem ve smyslu § 127 odst. 1, 2 tr. zák. je zejména i hospodářský pracovník, do jehož povinností náleží též nakládání se svěřenými finančními nebo hmotnými prostředky.

V. Ustanovení § 127 odst. 2 tr. zák. je vůči ustanovení § 127 odst. 1 tr. zák. ustanovením speciálním. Pokud odpovědný hospodářský pracovník neoprávněně vytváří nebo používá finanční fondy, popř. neoprávněně nakládá s hmotnými prostředky jedině proto, aby z těchto fondů nebo prostředků poskytoval neoprávněné nebo nepřiměřené výhody za práce vykonané ve prospěch socialistické organizace v úmyslu zajistit plnění úkolů této organizace, naplňuje pouze znaky trestného činu porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky § 127 odst. 2 tr. zák., pokud by zejména vzhledem k nápadnému nepoměru těchto výhod k hodnotě vykonaných prací nešlo o čin přísněji trestný.

Jestliže však odpovědný hospodářský pracovník neoprávněně vytváří nebo používá finanční fondy, popř. neoprávněně nakládá s hmotnými prostředky, jednak aby zajistil socialistické organizaci nebo její složce neoprávněné výhody, jednak aby při splnění zákonných podmínek uvedených v § 127 odst. 2 tr. zák. z těchto fondů nebo prostředků poskytovatel za práce vykonané ve prospěch socialistické organizace neoprávněné nebo nepřiměřené výhody, nelze vyloučit jednočinný souběh trestných činů podle § 127 odst. 1 a § 127 odst. 2 tr. zák.

Všeobecný súd, ktorý rozhodol, že sa vykoná trest, ktorého výkon bol podmienečne odložený (§ 60 odst. 5 Tr. zák.), nemôže zaradiť odsúdeného pre výkon trestu do vojenského nápravného útvaru, a to ani vtedy, keď odsúdený je vojakom v základnej vojenskej službe a odpykáva v takomto útvare iný trest, ktorý mu bol uložený vojenským súdom.

Použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí je u trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. prostředkem k zmocnění se cizí věci musí proto k nim dojít před zmocněním se cizí věci. Jestliže dojde k použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí po dokonaném zmocnění se cizí věci, může to zakládat za podmínek § 88 tr. zák. toliko okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle § 132 odst. 2 písm. d), event. § 247 odst. 2 písm. c) tr. zák., jestliže pachatel použil násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí proto, aby si cizí věc, které se zmocnil, uchoval.

Pri úvahe o tom, či skutok vykazujúci inak znaky prečinu proti majetku v socialistickom a v osobnom vlastníctve podla § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Zb. nie je vzhladom na stupeň jeho nebezpečnosti pre spoločnosť trestným činom, musí súd zhodnotiť všetky z tohoto hladiska významné okolnosti v ich vzájomnej súvislosti (§ 3 odst. 4 tr. zák.). Skutočnosť, že ide o páchatela už trestaného, nemusí ešte sama osebe viesť k záveru, že jeho čin je trestným činom, keď bol odsúdený za trestnú činnosť iného druhu, k páchaniu majetkových trestných činov dosial neprejavil náklonnosť a ani iné okolnosti nezvyšujú výrazne stupeň nebezpečnosti činu pre spoločnosť.

I. Súd môže oslobodiť obžalovaného spod obžaloby z dôvodu uvedeného v ustanovení § 226 písm. d) Tr. por., teda preto, že obžalovaný nie je pre nepríčetnosť trestne zodpovedný, len potom, keď bolo zistené, že obžalovaný sa skutku, ktorý je predmetom obžaloby, dopustil, a že tento skutok vykazuje znaky niektorého trestného činu teda až potom, keď nie je daný žiadny z dôvodov oslobodenia uvedených v § 226 písm. a) až c) Tr. por.

Pri rozkrádaní, krádeži a iných majetkových deliktoch treba pri ustalovaní výšky škody vychádzať z tržnej (maloobchodnej) ceny veci, ktorá je predmetom útoku, a to v čase spáchania činu. Pokial je hodnota veci alebo výška škody znakom skutkovej podstaty trestného činu (prečinu), nemožno prihliadať na ďalšie škodlivé následky činu, napr. na náklady na dopravu odcudzenej veci a na miesto činu a pod. Túto ďalšiu majetkovú škodu, pokial je v príčinnej súvislosti so skutkom, ktorý je predmetom konania, však hodnotí súd pri stanovení stupňa nebezpečnosti činu pre spoločnosť (§ 3 odst. 4 Tr. zák.) a poškodený ju môže uplatňovať voči obžalovanému v adhéznom konaní.