Sešit č. 3/2019

Okolnost, že škůdce, který poškozenému způsobil újmu na zdraví před 1. lednem 2014, byl za toto jednání pravomocně odsouzen v trestním řízení, nezakládá sama o sobě mimořádný důvod zvláštního zřetele hodný, pro který by poškozenému měla být přiznána náhrada nemajetkové újmy podle zákona č. 89/2012 Sb.

Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti zaniká invalidnímu důchodci dnem, kdy mu ze zákona vznikl nárok na výplatu starobního důchodu.

Jízdní kola vnesená do prostor ubytovacího zařízení nemají z hlediska objektivní odpovědnosti provozovatele hotelu podle § 433 odst. 1 obč. zák. povahu cennosti (§ 434 odst. 1 obč. zák.), i když svou výjimečnou sestavou a výbavou přesahují hodnotu obvyklých turistických jízdních kol.

Žalobce, který uplatňuje nárok na náhradu škody na nemovitosti s tvrzením, že stavební činnost žalovaného mu způsobuje vlhnutí zdiva a otřesy a tím snižuje hodnotu nemovitosti, splní svou povinnost tvrzení ohledně vzniku škody i odkazem na znalecký posudek, v němž jsou konkrétně popsána jednotlivá poškození domu.

Vady spočívající v neschopnosti vodicího psa disponovat vlastnostmi ( schopnostmi) stanovenými vyhláškou č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, resp. tyto vlastnosti vůbec získat, lze vytknout u prodávajícího ve lhůtě šesti měsíců od předání, neboť jde o vady věci - specifické kompenzační pomůcky.

I. Odkázal-li soud v trestním řízení žalobkyni s nárokem na náhradu škody (samostatným výrokem) na řízení ve věcech občanskoprávních (§ 229 odst. 1 trestního řádu), je třeba v občanském soudním řízení (ve smyslu § 135 odst. 2 věty druhé o. s. ř.) vycházet z toho, že žalobkyně v souladu s § 43 odst. 3 trestního řádu řádně navrhla, aby trestní soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit škodu. II. Jsou-li negativní dopady napadeného rozhodnutí do poměrů účastníka řízení (dovolatele) odstraněny tím, že dovolací soud (bez zbytečného odkladu) napadené rozhodnutí zruší, stává se návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí bezpředmětným (obsoletním).

Nebylo-li s původním majetkem církví a náboženských společností v rámci pozemkových úprav ve smyslu zákona č. 139/2002 Sb. nakládáno odděleně od jiné půdy ve vlastnictví státu, nemohla nastat zákonná fikce předvídaná v § 3 odst. 5 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2012 (v současné době § 3 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb.).