Sešit č. 3/1996

Odposlech a záznam telekomunikačního provozu může nařídit za podmínek ustanovení § 88 odst. 1, 2 tr. ř. předseda senátu nebo soudce příkazem, který má povahu rozhodnutí svého druhu nejde o usnesení ve smyslu § 119 odst. 1 tr. ř. ani o opatření.

Jestliže soud vrátí státnímu zástupci k došetření věc, která byla podle § 25 tr. ř. tomuto soudu přikázána při současném odnětí jinému soudu, a jestliže státní zástupce v téže věci podá novou obžalobu, nemá předcházející rozhodnutí o odnětí a přikázání věci význam pro posouzení příslušnosti soudu k řízení o nově podané obžalobě. I v takovém případě se příslušnost soudu řídí ustanoveními § 16 až § 22 tr. ř.

K výkladu znaků trestných činů vyhýbání se výkonu civilní služby podle § 272d tr. zák.:Jednotlivé doby opakovaného nepovoleného opuštění místa výkonu civilní služby nebo opakovaného nepovoleného zdržování mimo místo výkonu civilní služby nelze sčítat při hodnocení, zda jsou naplněny odpovídající znaky uvedené v ustanoveních § 272d odst. 1 a § 272d odst. 2 tr. zák. Při opětovném vyhýbání se výkonu civilní služby zákonem předpokládaným způsobem proto půjde o samostatné trestné činy, tedy o opakování trestného činu vyhýbání se výkonu civilní služby podle § 272d tr. zák.

K vymezení předmětu a rozsahu činnosti, jejíž výkon je zakazován ve smyslu § 50 odst. 1 tr. zák., při uložení trestu zákazu činnosti podle § 49 odst. 1 tr. zák. pachateli trestného činu podvodu podle § 250 tr. zák., kterého se dopustil v souvislosti s podnikáním.

Ve výroku usnesení o vzetí do vazby, které činí soudce, jemuž byl dodán zatčený obviněný (§ 69 tr. ř.), musí být citována ustanovení § 68, § 69 odst. 5 tr. ř. a ustanovení uvádějící příslušný vazební důvod, tedy § 67 písm. a), b) nebo c) tr. ř.

Důkazem podle trestního řádu je výpověď svědka o okolnostech, jež mají být v řízení zjištěny a jež svědek vnímal svými smysly. Ze svědecké výpovědi mají důkazní význam jen zprávy o skutečnostech, nikoli jejich hodnocení svědkem.

Místem spáchání trestného činu, který byl spáchán naplněním více alternativních znaků jeho skutkové podstaty, je každé místo, kde došlo ze strany pachatele k jednání naplňujícímu kterýkoli z nich. Pořadí, v němž jsou tyto alternativní znaky trestného činu uvedeny v ustanovení zvláštní části trestního zákona, nemá žádný význam pro určení místa spáchání činu a tedy ani pro určení místní příslušnosti soudu podle § 18 odst. 1 tr. ř.