Sešit č. 3/1974

Výslech účastníka řízení v rámci přípravy jednání (§ 114 o. s. ř.) není jednáním ve smyslu ustanovení § 115 o. s. ř. a ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 116/1968 Sb. o soudních poplatcích. Dojde-li proto po provedení tohoto výslechu k zastavení řízení, soudní poplatek z návrhu za zahájení občanského soudního řízení se navrhovateli vrátí.

Pro posouzení předpokladů ke změně pravomocného rozsudku o výživném (§ 99 odst. 1 zák. o rod.) musí být doložen závěr, že došlo ke změně poměrů a že v důsledku toho je třeba změnit i výši výživného. Nepostačí jen úvaha o tom, zda dosavadní výživné je přiměřené. Jinak by totiž šlo o nepřípustnou reparaci pravomocného soudního rozhodnutí.

Za cenu určenou odhadem (§ 399 odst. 2 o. z.) je třeba považovat obecnou cenu, za niž bylo možno věc prodat v době uzavření právního úkonu jako za cenu v místě a čase právního úkonu obvyklou.

Právní vztahy ze smlouvy o nájmu garáže, uzavřené před 1. 4. 1964, se řídí ustanoveními občanského zákoníku (srov. § 196 a § 197 o. z.) o osobním užívání místností nesloužících k bydlení. Toto právo osobního užívání lze k návrhu organizace (vlastníka) zrušit z důvodů uvedených v ustanoveních § 184 písm. b/ a d/, § 185 písm. b/ a § 197 odst. 2 o. z.

Nárok na úhradu odmien autorov, odmien výkonných umelcov, ako aj príspevkov pre kultúrne fondy (§ 44 zákona č. 35/1965 Zb.), je nárokom z autorského práva. Preto aj keď tieto ich nároky uplatňuje ochranný zväz autorský proti socialistickej organizácii, nemožno na tento právny vzťah použiť ustanovenia Hospodárskeho zákonníka. Premlčanie tohto nároku treba tu posudzovať podla ustanovení Občianskeho zákonníka.

Pre stanovenie zníženej vekovej hranice na získanie nároku na starobný dôchodok účastníka odboja v zmysle ustanovenia § 74 ods. 2 zákona č. 103/1964 Zb. /1/ nemožno započítavať dobu zajatia. Splnenie podmienky času odbojovej činnosti nenahradzuje zákonom výslovne stanovenú podmienku väznenia.

Nie je zásadne vylúčené priznať pracovníkovi invalidný dôchodok pri pracovnom úraze (chorobe z povolania), aj keď jednou z príčin invalidity bol nepriaznivý zdravotný stav, ktorý nebol následkom úrazu, prípadne choroby z povolania. Predpokladom pre kladný záver o príčinnej súvislosti invalidity a pracovného úrazu alebo choroby z povolania v prípade, že bezprostrednou príčinou invalidity bol napr. nepracovný úraz alebo choroba, ktorá nie je chorobou z povolania, je však to, že nebyť následkov vzniklých z pracovného úrazu (choroby z povolania), invalidita pracovníka by nenastala. Nepostačovalo by iba zistenie, že takúto súvislosť nemožno vylúčiť, ale je potrebné, aby táto súvislosť bola preukázaná, a to najmä na základe odborného znaleckého posúdenia.