Sešit č. 2/1960

Ustanovenie § 210 tr. zák. poskytuje trestnú ochranu len nárokom na výživu a zaopatrenie, ktoré vyplývajú zo zákona o rodinnom práve a nie iným nárokom. Dôvodom zvláštnej trestnej ochrany vyživovacích nárokov opierajúcim sa o rodinné právo, je v prvom rade záujem a starostlivosť štátu o rodinu, ktorá už podla ustanovenia §§ 10, 11 Ústavy 9. mája je pod zvláštnou ochranou štátu.

Při posuzování trestného činu poškozování provozu podle § 135 tr. zák. u členů JZD je nutné zjistit, jaké konkrétní těžkosti a při zdolávání jakých úkolů obžalovaný způsobil a jakým způsobem tedy ztěžoval provoz JZD. Pro posouzení subjektivní stránky trestného činu bude třeba zjistit zejména, zda obžalovaný, když za sebe zajistil náhradu, chtěl způsobit poškození provozu družstva nebo věděl, že je může způsobit, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn, popřípadě zda tento výsledek zavinil z nedbalosti podle § 3 odst. 2 písm. a) nebo b) tr. zák.

Příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a invaliditou.

Neprítomnosť obžalovaného na hlavnom pojednávaní nesmie byť nikdy na úkor zistenia objektívnej pravdy, preto zákon v ustanovení § 217 ods. 4 tr. por. zdôrazňuje výnimočnosť a požaduje pritom, aby súčasne boli splnené podmienky uvedené pod písm. a), b), c), ktoré majú zabezpečiť právo obžalovaného na obhajobu a zistenie objektívnej pravdy. 

Pri posudzovaní otázky, či ide o vec malej závažnosti, je treba najmä prihliadnuť k zákonnej trestnej sadzbe, ktorou je vyjadrený stupeň nebezpečnosti daného trestného činu pre spoločnosť.

Placení úroků z půjčky, kterou účastníci sledovali spekulační záměry (uložení bezpracně nabytého kapitálu získaného soukromopodnikatelskou činností) je v odporu se zákonem a obecným zájmem.

Rozbor osobnosti obžalovaného nemožno oddelovať od konkrétného trestného činu. Len taký rozbor, ktorý zahrnuje aj všetky ostatné hladiská § 19 a § 17 tr. zák. môže slúžiť k správnemu záveru o treste.

Pojištění spolupracujících členů rodiny osob samostatně výdělečně činných.