Rok 2000

Na rozhodnutí o tom, že se podle § 64 odst. 1 tr. zák. vykoná zbytek trestu u podmíněně propuštěného, nemá vliv skutečnost, že jde o úhrnný trest, který byl uložen před účinností zákona č. 253/1997 Sb. i za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona. O zkrácení takového trestu podle přechodných ustanovení k citovanému zákonu musí rozhodnout soud, jenž trest uložil.*)

Obecnou cenu (§ 175o o.s.ř.) veřejně obchodovatelných akcií, které v době smrti zůstavitele nebyly obchodovány na veřejném trhu, nebo veřejně neobchodovatelných akcií, soud stanoví ve výši ceny, za kterou by je bylo možné v době smrti zůstavitele prodat s dodržením případných cenových předpisů, platných v době smrti zůstavitele. Není-li možné zjistit, za jakou cenu byly tyto akcie v době smrti zůstavitele obchodovány, určí se jejich obecná cena v době smrti zůstavitele částkou, která se rovná podílu akcie na čistém obchodním jmění akciové společnosti, určeném na základě účetní závěrky sestavené za období, v němž zůstavitel zemřel.

Za “trest” ve smyslu čl. 1 písm. a) Úmluvy o předávání odsouzených osob (uveřejněna pod č. 553/1992 Sb.) se považuje nejen potrestání (tj. uložení trestu), jehož obsahem je zbavení (odnětí) svobody, ale i jiné opatření, které rovněž způsobuje zbavení svobody. V tomto smyslu lze za trest pokládat i ochranné opatření, jehož obsahem je zbavení svobody dotčené osoby. Z tohoto pohledu je ústavní ochranné léčení opatřením, jež lze pokládat za trest podle čl. 1 písm. a) Úmluvy.

Obecnou cenu ( § 175o o. s. ř.) veřejně obchodovatelných akcií, které v době smrti zůstavitele nebyly obchodovány na veřejném trhu, nebo veřejně neobchodovatelných akcií soud stanoví ve výši ceny, za kterou by je bylo možné v době smrti zůstavitele prodat s dodržením případných cenových předpisů, platných v době smrti zůstavitele. Není-li možné zjistit, za jakou cenu byly tyto akcie v době smrti zůstavitele obchodovány, určí se jejich obecná cena v době smrti zůstavitele částkou, která se rovná podílu akcie na čistém obchodním jmění akciové společnosti, určeném na základě účetní závěrky sestavené za období, v němž zůstavitel zemřel.

Účastníci řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti jsou oprávněni podat odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o příklepu vydražené nemovitosti jen za podmínek uvedených v ustanovení § 336j odst. 2 o.s.ř., tj. tehdy, jestliže byli přítomni při dražbě a vznesli námitky, nebo jestliže jim v rozporu s ustanovením § 336c odst. 1 písm. a) o.s.ř. nebyla doručena dražební vyhláška a nebyli proto přítomni při dražbě. Ten, komu v rozporu s ustanovením § 336c odst. 1 písm. a) o.s.ř. nebyla doručena dražební vyhláška a nebyl proto přítomen dražbě, může podat odvolání proti usnesení o příklepu vydražené nemovitosti ve lhůtě 15 dnů, počítané již ode dne dražby; to platí i tehdy, jestliže mu bylo podle ustanovení § 336j odst. 1 o.s.ř. doručeno usnesení o příklepu.

Paušální částka náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) náleží ke každému úkonu právní služby bez ohledu na to, že obhájce poskytoval úkony právní služby v bezprostřední časové návaznosti na stejném místě.

Podá-li vymáhající správní orgán, který nemá způsobilost mít práva a povinnosti, podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správního řádu) návrh na soudní výkon rozhodnutí, má způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu ustanovení § 19, věty za středníkem, o.s.ř.