Rok 1993

Důvodem pro přiznání dávky důchodového zabezpečení, podmíněné zdravotním stavem, nemůže být jen subjektivní pocit žadatele o důchod o jeho neschopnosti k výkonu jakéhokoli zaměstnání, ani to, že nemůže nastoupit do lékaři doporučeného vhodného zaměstnání pro nedostatek takových volných míst, a ani to,že zaměstnavatelé dávají při přijetí do zaměstnání přednost uchazečům s bezvadným zdravotním stavem. Přiznání dávky musí být podloženo objektivně zjištěným zdravotním stavem,posuzovaným příslušnou posudkovou komisí ministerstva práce a sociálních věcí (§ 29 odst.2 a § 37 odst.2 a 3 zákona č.100/1988 Sb.).

K výkladu pojmu vloupání uvedeného v § 89 odst. 17 tr.zák. Drátěný plot o výšce 185 cm uzavírající určitý prostor je jistící překážkou ve smyslu § 89 odst. 17 tr.zák. Pachatel, který takovou jistící překážku překoná přelezením, tedy s použitím vlastní fyzické síly a vnikne tak do uzavřeného prostoru, se dopouští vloupání ve smyslu uvedeného ustanovení.

Tíseň a nápadně nevýhodné podmínky ve smyslu ustanovení § 6 odst.1 písm.g) zákona č.87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, je třeba posuzovat odděleně, třebaže věcně, případně skutkově spolu často úzce souvisí, jako dva předpoklady, bez jejichž současného naplnění v době právního úkonu nelze opodstatněně uplatňovat právo podle uvedeného ustanovení. Tísní se rozumí objektivní hospodářský nebo sociální, někdy i psychický stav (např.rozrošení, obavy o blízkou osobu apod.,nikoli však psychické donucení, které je právně relevantní z hlediska ustanovení § 37 o.z.), jenž takovým způsobem a s takovou závažností doléhá na osobu uzavírající smlouvu, že ji omezuje ve svobodě rozhodování natolik, že učiní právní úkon, jenž by jinak neučinila. Rovněž nápadně nevýhodné podmínky musí objektivně existovat v době právního úkonu a nemohou spočívat v subjektivním cítění dotčené osoby. Zda jde o nápadně nevýhodné podmínky, je nutno posuzovat vždy konkrétně,podle okolnosti daného případu. U úplatnýcPubl.uv půjde především o posouzení toho, zda nebyla porušena ekvivalentnost smluvených vzájemných plnění. Jinou v tomto smyslu relevantní skutečností by mohly být pro kupní smlouvou dotčenou osobu značně nevýhodné smluvní podmínky či vedlejší ujednání, souvisící s předmětem plnění, které by ji ve svých důsledcích významně a zjevně znevýhodňovaly v porovnání s předsmluvním stavem.

Stížnost prokurátora proti rozhodnutí a propuštění obviněného z vazby na základě rozhodnutí o přijetí peněžité záruky podle § 73a odst.l tr.ř.má odkladný účinek (§ 74 odst.2 tr.ř.).

V občanském soudním řízení o vydání nemovitostí oprávněné organizaci, jíž se navracejí podle stavu k 31.3.1948 (ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 173/1990 Sb., ve znění zákona č. 247/1991 Sb., a ustanovení § 2 a § 3 zákona č. 231/1991 Sb., ve znění zákona č. 312/1991 Sb.), je nutno pokládat za rozhodující nabytí práv k nemovitostem podle rozhodnutí tehdy příslušných orgánů (např. Osídlovacího úřadu a Fondu národní obnovy), i když o tomto nabytí, k němuž došlo v období 1945-1948, nebyl proveden zápis do pozemkové knihy, popřípadě byl proveden později.

Rozhodování soudce o návrhu na prodloužení vazby v přípravném řízení je po podání obžaloby důvodem jeho vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení uvedeným v § 30 odst.2 tr.ř. Není přitom podstatné, jak o návrhu rozhodl.

Postoupit věc jinému orgánu podle § 171 odst. 1 tr.ř. lze jen tehdy, když je věc dostatečně objasněna z hlediska, že stíhaný skutek není trestným činem,ale mohl by být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění. Orgán činný v trestním řízení po tomto zjištění však musí věc postoupit, nemůže dále pokračovat v trestním řízení a zjišťovat další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí o přestupku,např.odstraňovat pochybnosti o tom, zda se skutečně obviněný tohoto skutku dopustil.