Rok 1984

Ak mal pracovník pred vznikom škody z pracovného úrazu alebo z choroby z povolania priemerný zárobok vyšší než 2500 Kčs, je súd povinný zaoberať sa otázkou obmedzenia výšky náhradnej škody a posúdiť návrhom uplatnený nárok aj z toho hladiska, či škoda bola spôsobená úmyselne alebo výhradne organizáciou porušením predpisom na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, lebo v takých prípadoch obmedzenie výšky náhrady škody neplatí (§ 195 ods. 2 Zák. práce).

Podle § 222 odst. 2 tr. ř. nelze postoupit ke kázeňskému vyřízení trestný čin, i když by šlo o trestný čin uvedený v § 294 tr. ř., ani přečin (§ 13 odst. 2 zák. č. 150/1969 Sb.), ale pouze přestupek.

Nevyhnutným predpokladom priznania odškodnenia za pracovný úraz je aj bezpečné preukázanie príčinnej súvislosti medzi úrazovým dejom a poškodením zdravia pracovníka nestačí tu teda len pripustenie možnosti zhoršenia zdravotného stavu pracovníka v dôsledku poškodenia zdravia úrazovým dejom pri plnení pracovných úloh alebo v priamej súvislosti s ním.

Je-li pachatel stíhán obžalobou proto, že jako řidič motorového vozidla při dopravní nehodě způsobil jinému z nedbalosti újmu na zdraví a potom této osobě neposkytl potřebnou pomoc, jde o dva samostatné skutky. O každém z těchto skutků je nutno rozhodnout samostatným výrokem (§ 220 odst. 1 tr. ř.).

Jestliže bylo rozhodnutí o uložení kárného opatření pravomocně zrušeno rozhodnutím rozhodčí komise nebo soudu, může nové kárné opatření uložit jen vedoucí organizace, nikoli jiný jím zmocněný vedoucí pracovník.

I. Mezi důležité důvody pro odnětí a přikázání věci ve smyslu § 25 odst. 1 tr. ř. patří i vyloučení všech soudců příslušného soudu z rozhodování. 

II. Podle § 25 odst. 2 tr. ř. se nepostupuje v těch případech, kdy Nejvyšší soud ČSSR rozhoduje o odnětí a přikázání věci patřící do kompetence vojenských soudů, které jsou federálními orgány.

Náhrada mzdy za dobu poskytovaného studijního volna je nákladem spojeným se získáním nebo zvýšením kvalifikace (§ 143 zák. práce).