Rok 1975

K některým ustanovením zákoníku práce změněným nebo doplněným ustanoveními zákona č. 20/1975 Sb.

Z hlediska § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák. je nerozhodné, z jakého titulu vznikla pohledávka, jejíž uplatnění, vymáhání nebo uspokojení je pachatelovým nekalým jednáním zmařeno. Je tedy nerozhodné, zda pohledávka vznikla z tr. činu, či z jednání, které nezakládá trestný čin, popř. z jiného právního důvodu. Vznikla-li pohledávka z úmyslného trestného činu téhož pachatele, nekalé jednání směřující k zmaření uplatnění, vymáhání, z něhož pohledávka vznikla, a musí být věcně i časově odděleno od tohoto jednání, tj. musí být samostatným skutkem, aby je bylo možno posoudit podle § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák. Za nekalé jednání ve smyslu § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák. nelze považovat splnění pohledávky, byť se tak stalo z peněz získaných pachatelem trestnou činností. Zakládá-li jednání pachatele, jímž získal peníze na úhradu pohledávky, znaky trestného činu, posoudí se toto jednání jako trestný čin, jehož znaky naplňuje, nemůže se však posoudit jako nekalé jednání ve smyslu § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák.

Pro posouzení povinnosti pracovníka vrátit náborový příspěvek, byl-li jeho pracovní poměr předčasně rozvázán (např. i z toho důvodu, že podle lékařského posudku nemůže vykonávat dosavadní práce), je rozhodné, zda jsou dány důvody, pro něž pracovník není povinen náborový příspěvek vrátit, jak je stanoví právní předpis o náborových příspěvcích nebo pracovní smlouva v souladu s takovým předpisem. Není však rozhodné, zda byl pracovní poměr rozvázán dohodou nebo jiným způsobem skončení pracovního poměru.

Ze zhodnocení úrovně spolupráce soudů se společenskými organizacemi v trestním řízení (kontrolní průzkum).

Jestliže se v řízení o dědictví nezabývalo státní notářství před schválením dohody dědiců (§ 39 odst. 2 not. ř.) objasněním okolnosti, zda mezi dvěma dědici, z nichž jeden druhého v řízení zastupoval na základě plné moci, není dán rozpor v zájmech zastoupeného a zástupce (§ 22 odst. 2 o. z.), může tím být účastníku řízení o dědictví odňata možnost jednat před státním notářstvím. Tuto skutečnost lze úspěšně uplatňovat návrhem na obnovu řízení o dědictví (§ 24 a § 25 not. ř. a § 228 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).

Při verbálních trestných činech nemusí žalobní návrh (§ 177 odst. 1 písm. c) tr. ř.) obsahovat doslovné znění inkriminovaných výroků, pokud je skutek obviněného dostatečně popsán tak, aby nemohl být zaměněn s jiným skutkem, a to uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popř. uvedením jiných skutečností potřebných k tomu, aby nemohlo dojít k záměně skutku. Skutečnost, že žalobní návrh neobsahuje doslovné znění inkriminovaných výroků, není proti sama o sobě důvodem k vrácení věci prokurátori k došetření (§ 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.), je-li ze žalobního návrhu dostatečně patrná totožnost žalovaného skutku.

Vypořádává-li se pohledávka věřitele vůči zůstaviteli v řízení o dědictví rozhodnutím státního notářství (§ 483 a § 484 odst. 3 o. z. i § 39 odst. 3 not. ř.) nebo dohodou dědiců, je věřitel zůstavitele vždy účastníkem té části projednávání dědictví, jež se týká jeho pohledávky, a je vždy zapotřebí jeho souhlasu, mají-li podle tohoto vypořádání provedeného dohodou dědiců či rozhodnutím státního notářství odpovídat dědici za dluhy zůstavitele jinak, než jak je stanoveno v § 470 odst. 2 o. z., nebo týká-li se vypořádání jinak práv věřitele.