Rok 1967

Schopnost dítěte k tomu, aby se živilo samo, není odvislá od dosažení určité věkové hranice; není tedy důvodu k tomu, aby bylo plnění vyživovací povinnosti rodiče k dítěti omezováno předem dosažením určité věkové hranice dítětem (např. nabytím zletilosti).

Právo manžela popřít otcovství matky dětí narozených za trvání manželství je jeho ryze osobním právem. Zemřel-li po uplatnění tohoto práva žalobce, je nutno řízení zastavit.

I když žalovanému nesvědčí domněnka podle § 54 odst. 2 zák. o rod., není vyloučeno určení otcovství žalovaného.

Změna poměrů odůvodňuje změnu rozhodnutí o výchově nezletilého dítěte, popř. soudem schválené dohody rodičů o výchově nezletilého dítěte, jen tehdy, jestliže jiné okolnosti převažují nad požadavkem stálosti výchovného prostředí. Tak tomu je obvykle v těch případech, v nichž se dříve provedená úprava výchovy nezletilého dítěte stane - s ohledem na změnu poměrů - úpravou, která nadále nezajišťuje nejpříznivější podmínky pro zdárný vývoj dítěte v uvědomělého občana. Rozhodujícím hlediskem pro úvahy o nejvhodnější úpravě výchovy nezletilého dítěte zůstává vždy zájem dítěte; a v jeho zájmu není, aby bylo toliko se zřetelem k novým poměrům otce odňato z výchovného prostředí, v němž vyrůstá již více let, a aby bylo současně vzdáleno svým sourozencům.

K výkladu § 27 odst. 3 zák. o rod. a postupu při opatřování podkladů pro rozhodnutí soudu z hlediska tohoto ustanovení.

K výkladu poznámky č. 2 k příloze č. 2 vyhl. č. 25/1964 Sb. Poznámku č. 2 k příloze č. 2 vyhl. č. 25/1964 Sb. je nutno i pro účely poplatkové vyložit tak, že zákonodárce měl na mysli nikoliv pouze ustanovení § 200 odst. 1 o. z., ale též případ, kdy jde o překročení nejvyšší přípustné výměry pozemku podle § 200 odst. 2 o. z.

Odmítá-li v řízení o projednávání dědictví bezdůvodně vypovídat o rozsahu a vypořádání svého bezpodílového spoluvlastnictví se zůstavitelem jeho rozvedený manžel, může mu být uložena pokuta podle § 25 not. řádu a § 53 o. s. ř.