Rok 1964

Odpovědnost rodinného příslušníka družstevníka, který v JZD pracuje, aniž se stal jeho členem nebo zaměstnancem, za škodu způsobenou při práci v JZD nebo v souvislosti s ní, se řídí předpisy práva zemědělsko-družstevního (§ 40 - 60 zák. č. 49/1959 Sb.). K otázce výpočtu poloviny ročního příjmu z družstva v případech, že rodinný příslušník družstevníka pracoval před způsobením škody v JZD jako učeň.

Při posuzování okolností zvláštního zřetele hodných ve smyslu § 130 o. s. ř. je třeba přihlédnout k osobním, majetkovým, výdělečným a jiným poměrům obou (všech) účastníků, tedy nejen toho, koho by podle obecného ustanovení § 129 o. s. ř. stíhala povinnost nahradit náklady řízení, nýbrž i toho, jehož majetková sféra by byla použitím tohoto výjimečného ustanovení dotčena; je třeba povšimnout si také okolností, které vůbec vedly k soudnímu uplatnění nároku a přihlédnout i k postoji účastníků v řízení.

Při stanovení trestu mladistvému je nutno se řídit zásadně ustanovením § 78 tr. zák., v takovémto případě k § 28 tr. zák. je nutno vždy přihlížet jen z hlediska prvé věty odst. 1 a odst. 2 písm. a) tohoto ustanovení. K druhé větě odst. 1 § 28 tr. zák. je možno přihlížet jen tehdy, jestliže by bylo třeba mladistvému uložit vedle trestu odnětí svobody nebo nápravného opatření nebo peněžitého trestu propadnutí věci za trestný čin, na který ve zvláštní části trestního zákona takovýto trest stanoven není, nebo trest peněžitý vedle trestu odnětí svobody. V jiném směru ustanovení § 28 tr. zák. při ukládání trestu mladistvému nelze použít.

Vzhledem k tomu, že spotřebované výživné se nevrací, nemůže si dlužník přeplacené částky při snížení výživného zúčtovat se zpětnou účinností na běžné výživné, a to ani z toho důvodu, že po určitou dobu (o školních prázdninách) měl dítě ve své výživě, případně že dítě bylo po určitou dobu v lázeňské léčbě.

Obecné nebezpečí podle § 95 odst. 1 písm. a) tr. zák. předpokládá obecně nebezpečné jednání, jak je příkladmo v tomto ustanovení uvedeno, nebo podobně nebezpečné jednání, jehož účinek je podobný rozpoutání živlů (požáru nebo povodně) nebo nebezpečných látek či sil, které má za následek vydání lidí v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo vydání cizího majetku v nebezpečí škody velkého rozsahu. Znaky trestného činu záškodnictví podle citovaného tr. zák. jsou dány tehdy, jestliže jednání pachatele má povahu obecně nebezpečného jednání, z něhož obecně nebezpečný následek v konkrétní situaci bezprostředně hrozil nestačí tudíž, že takovýto následek by hrozil nebo nastal za splnění ještě dalších na pachateli nezávislých podmínek, nutných ke způsobení nebezpečného následku.

Tvoří-li účet dlužníka u peněžního ústavu jen autorské honoráře, jde o nároky, jaké má na mysli § 58 autorského zákona, a proto exekuce na nároky na autorskou odměnu může postihnout jen jednu pětinu dlužníkovy pohledávky.

Ustanovení § 213 odst. 1, odst. 2 tr. zák. je ustanovením navazujícím na § 20 písm. a) zák. o MLS o provinění proti rodinným vztahům a zájmům zdravého vývoje mládeže. Rozdíl mezi těmito dvěma ustanoveními je ve stupni nebezpečnosti jednání pachatele pro společnost. O trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 nebo odst. 2 tr. zák. půjde proto tehdy, jestliže neplnění zákonné vyživovací nebo zaopatřovací povinnosti nebo vyhýbání se takové povinnosti bude soustavné a po delší dobu trvající. V ostatních případech půjde o citované provinění.