Rok 1964

Ustanovení § 351 obč. zák. při náhradě škody, způsobené nadměrnou prašností a únikem škodlivých látek při provozu průmyslových závodů a jejich výrobních zařízení nelze vztahovat na všechny případy škod, způsobených nadměrnou prašností a únikem škodlivých látek, nýbrž na ty škody, které jsou vyvolány takovými kvalifikovanými skutečnostmi, které má na mysli ustanovení § 351 obč. zák.

Jestliže pachatel podnikl proti někomu útok s úmyslem mu ublížit na zdraví a přitom prohlásil, že tak činí pro členství poškozeného v Komunistické straně Československa, nelze z pouhého takovéhoto slovního projevu dovodit, že útok byl veden také s úmyslem napadeného odstrašit od aktivní účasti na plnění úkolů socialistické společnosti, nebo mu takovou činnost znemožnit. Nelze tudíž v takovémto případě ani dovodit, že jde o trestný čin teroru podle § 94 odst. 1 tr. zák. Takovéto jednání pachatele je možno posoudit jen jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. po případě jako pokus takovéhoto trestného činu.

Správne závery o tom, akú má povahu ublíženie na zdraví alebo aké nebezpečenstvo pre napadnutého z útoku páchatela hrozilo, môže súd urobiť len na podklade lékarského nálezu alebo posudku. Pre takéto závery nie je pre súd smerodajné, ako sa poškodený po útoku zdravotne cítil. Pri právnom posudzovaní konania páchatela, ktorým útočil proti zdraviu občana, nemožno vychádzať iba z toho, aká újma na zdraví poškodeného bola takýmto útokom spôsobená, ale je treba prihliadať aj na okolnosti, za akých sa útok stal, akým predmetom bolo útočené a aké nebezpečenstvo pre napadnutého z útoku hrozilo.

Provozovatel podniku, jehož provoz s sebou přináší pravidelné odkládání svršků, nemůže svojí odpovědnost podle § 433 obč. zák. ani vyloučit ani změnit vyhláškou vyvěšenou v provozovně. Ustanovení § 433 obč. zák. dává však provozovateli právo, aby pro svršky, které návštěvníci v jeho podniku odkládají, vyhradil určité místo, a zprošťuje ho tak odpovědnosti za ztrátu věcí odložených hostem jinam. Má-li provozovna několik místností, např. čekárnu a vlastní provozní místnosti a vyžaduje-li provoz podniku a povaha služeb, aby se host zdržoval postupně ve více místnostech, odpovídá podmínkám této odpovědnosti, když provozovatel vyhradí návštěvníkům místo na odkládání svršků tak, že požaduje, aby návštěvník odložil vždy své věci v té místnosti, v níž se podle povahy služeb právě zdržuje, a že tedy je povinen si je brát vždy s sebou. K účinnosti tohoto opatření je ovšem třeba, vzhledem k tomu, že jde o jednostranné prohlášení nejen vývěsky, ale také toho, aby se zákazník o něm skutečně dovědělP

Prodej nemovitosti, náležející do zákonného majetkového společenství manželů, je nepochybně dispozicí vybočující z obvyklé správy společného majetku. Jestliže takové právní jednání podnikne jeden z manželů sám o své újmě, tedy bez souhlasu druhého manžela, je takové jednání v rozporu s § 23, věta druhá zákona o právu rodinném, a proto neplatné podle § 36 obč. zák.

Soud je v každém konkrétním případě při rozhodování a nařízení výkonu zbytku trestu, z něhož byl odsouzený podmíněně propuštěn, povinen po náležitém objasnění všech skutečností rozhodných pro posouzení jeho způsobu života a stavu převýchovy pečlivě zvážit účel trestu. Skutečnost, že byl odsouzený ve zkušební době znovu odsouzen pro trestný čin, nelze mechanicky posuzovat za důvod pro nařízení výkonu zbytku trestu. Pokud však za trestný čin spáchaný ve zkušební době, byl uložen nepodmíněný trest a závažnost činu nebo jeho okolnosti svědčí o tom, že podmíněně propuštěný se nechce napravit a vést řádný život pracujícího člověka, je povinností soudů neprodleně (dříve než si pachatel odpyká trest nově uložený) rozhodnout o výkonu zbytku trestu, v z něhož byl podmíněně propuštěn.

K některým otázkám, týkajícím se slevy z úplaty za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody a slevu z nájemného.