Rok 1961

Projednání směrnice pléna Nejvyššího soudu k zajištění jednotného výkladu zákona č. 71/1958 Sb., o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru

Některé sporné otázky rozhodčího řízení (vyhl. č. 184/1959 Ú. l.)

Prejednanie náhrady škody za pracovný úraz podla § 9 ods. 2 zák. č. 58/1956 Zb. je procesným predpokladom prejednania veci súdom [§ 57 ods. 1 písm. b) o. s. p.]. Ak dôjde na súd žaloba, z ktorej vôbec nie je vidieť, či bol dodržaný postup podla § 9 ods. 2 cit. zák., alebo z ktorej je vidieť, že sa tak nestalo, pokúsi sa súd tento nedostatok odstrániť (§§ 1, 45 o. s. p.) v rámci prípravy ústneho pojednávania.

V prípade, že dôkaz krvnou skúškou nie je možné po určitý čas, t. j. pred dovŕšením jedného roku veku dieťaťa vykonať, súd konanie odročí do tej doby, kedy dieťa dosiahne veku jedného roku. Okolnosť, že dôkaz krvnou skúškou nie je možné po určitý čas, t. j. pred dovŕšením jedného roku veku dieťaťa vykonať, nie je dôvodom pre prerušenie konania podla § 70, poťažne § 80 o. s. p.

Každý účastník si může zvolit svého advokáta, a to i z členů advokátní poradny mimo obvod svého bydliště. Takovýto účastník však nemá vždy nárok na náhradu zvýšených nákladů takto vzniklých (§ 129 odst. 1 o. s. ř.).

K otázce spoluzavinění a objektivních příčin.

Zásady vyslovené v rozhodnutí č. 46/60 Sbírky rozh. čs. soudů, podle nichž zaměstnanec, který při výkonu svého zaměstnání způsobí porušením povinnosti z pracovního poměru škodu cizímu podniku nebo jiné třetí osobě, odpovídá jen svému zaměstnavateli, nelze použít v případě, kdy jde o vybočení zaměstnance z povinností vyplývajících z pracovního poměru.