část trestní

K postupu soudů při zjišťování skutečného stavu věci a při hodnocení důkazů. II. Vo vzťahu k trestnému činu podľa § 242 odst. 1 tr. zák.

Spáchanie trestného činu podla § 223, § 224 a § 137 tr. zák. v súvislosti s dopravnou nehodou predpokladá, aby porušenie dopravného predpisu zo strany páchatela bolo v príčinnej súvislosti s haváriou.

Dojde-li vojenský súd k záveru, že obžalovaný skutok nie je trestným činom, môže obžalovaného podla § 226 písm. b) tr. por. spod obžaloby oslobodiť len vtedy, ak tento skutok nie je priestupkom ani previnením. Inak je povinný ohladne takéhoto skutku vec postúpiť velitelovi k disciplinárnemu vybaveniu, alebo ak obvinený je už v zálohe, príslušnému národnému výboru popr. miestnému ludovému súdu (§ 22 odst. 2, 3 tr. por.). Ak vedla takého skutku je obžalovaný stíhaný i pre ďalší trestné činy, môže súd podla konkrétných okolností uvažovať tiež o postupu podla § 223 odst. 2 tr. por. z dôvodu uvedeného v § 177 odst. 2 písm. a) tr. por.

Orgány činné v trestním řízení jsou povinny postupovat tak, aby trestné činy byly náležitě objasněny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni (§ 1 odst. 1 tr. ř.). Proto také nelze přihlížet k přání občana, který trestný čin oznámil, aby jeho jméno nebylo uváděno, jestliže jeho výslech jako svědka je ke zjištění skutečného stavu věci nezbytný.

K výkladu ustanovení § 211 odst. 1 tr. ř. Nepřítomnost obžalovaného při hlavním líčení, jinak odůvodněná splněním podmínek § 202 odst. 2 tr. ř., vylučuje použití § 211 odst. 1 písm. a) tr. ř., i když se čtením svědeckých protokolů souhlasil prokurátor. Souhlas obžalovaného se čtením svědeckých protokolů nelze vyvozovat z toho, že obžalovaný se k hlavnímu líčení nedostavil.

Trestnost činů uvedených v ustanovení § 66 tr. zák. zaniká jen tehdy, jestliže pachatel dobrovolně učiní opatření uvedená pod písm. a) nebo b) cit. zákonného ustanovení.

Úplné zjištění všech polehčujících a přitěžujících okolnosti, jakož i zhodnocení stupně jejich intenzity ve vztahu k ostatním okolnostem, které se týkají činu a osoby pachatele a ve svém souhrnu tvoří stupeň nebezpečnosti činu pro společnost (§ 3 odst. 4 tr. zák.), je nezbytnou podmínkou pro stanovení druhu a výměry trestu.