část trestní

I. Jestliže v soudním řízení o trestném činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 tr. zák. bylo prokázáno, že nejde o trestný čin, ale o provinění podle § 16 odst. 1 zák. č. 38/1961 Sb., pak soud nemůže uznat obviněného vinným tímto proviněním ani s ohledem na ustanovení § 1 zák. č. 58/1965 Sb. a musí věc postoupit příslušnému místnímu lidovému soudu. II. K ukládání ochranného léčení podle § 72 odst. 2 písm. b) tr. zák.

I. Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby podle § 180 odst. 3 písm. b) tr. zák. předpokládající, že činem uvedeným v odst. 2 písm. b) § 180 tr. zák. byla způsobena těžká újma na zdraví nebo smrt jedné nebo nejvýše dvou osob a podle § 180 odst. 4 tr. zák., že takovým činem byla způsobena těžká újma na zdraví nebo smrt nejméně tří osob. II. K výkladu ustanovení § 88 tr. zák.

U obviněného, který spáchal trestný čin opuštění republiky podle § 109 odst. 2 tr. zák. a který se v době rozhodnutí soudu nadále zdržuje v cizině, nejsou splěny předpoklady pro podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody uvedené v ustanovení § 58 odst. 1 tr. zák. Podmíěný odklad výkonu trestu odnětí svobody je v takovém případě v rozporu s účelem trestu ve smyslu § 23 odst. 1 tr. zák.

Zhodnocení praxe soudů z hlediska plnění usnesení pléna Nejvyššího soudu ze dne 1. dubna 1965 - Pls 1/1965 (o praxi soudů při ukládání trestů u nejčastěji se vyskytujících trestných činů).

K výkladu ust. § 259 odst. 4 tr. ř. (264 odst. 2 tr. ř.) o tzv. zákazu reformace in peius v souvislosti s některými případy ukládání trestu odnětí svobody a trestu nápravného opatření. Nepodmíněný trest odnětí svobody je vždy přísnější než trest nápravného opatření. Přísnější je rovněž nepodmíněný trest odnětí svobody než trest odnětí svobody, jehož výkon je podmíněně odložen, třebas byl uložen v delší výměře. Porušením uvedeného zákazu není ani uložení delšího trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu místo kratšího nepodmíněného trestu odnětí svobody. Přísnějším trestem ve smyslu § 259 odst. 4 tr. ř. je takový trest, který v době jeho uložení zhoršuje postavení obviněného vzhledem k trestu, uloženému soudem prvního stupně před prvním odvoláním. K nejistým budoucím okolnostem, které mohou, ale nemusí modifikovat trest po jeho pravomocném uložení, není možno z hlediska tzv. zákazu reformace in peius přihlížet.