Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 04.10.1966, sp. zn. 3 Tz 75/66, ECLI:CZ:NS:1966:3.TZ.75.1966.1

Rozsudkem okresního soudu v Tachově ze dne 3. března 1966 sp. zn. T 27/66 byla obviněná odsouzena za trestný čin opuštění republiky podle § 109 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců , jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Trestný čin spočíval v tom, že obviněná, která je československou státní občankou , dne 9. 5. 1965 na základě platného povolení odcestovala do Německé spolkové republiky, na území ČSSR se nevrátila a sdělila, že se rozhodla zůstat v cizině.

Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona vyslovil, že rozsudkem okresního soudu v Tachově byl porušen zákon ve výroku o trestu v ustanovení § 58 odst. 1 písm. a) a § 23 odst. 1 tr. zák., tento rozsudek ve výroku o trestu zrušil a okresnímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Okresní soud správně podřadil spolehlivě zjištěný skutkový stav pod ustanovení § 109 odst. 2 tr. zák. a rovněž při výměře trestu postupoval v souladu se zákonem. Porušil však zákon v ustanovení § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák. a v § 23 odst. 1 tr. zák., když výkon trestu podmíněně odložil. Okresní soud odůvodnil tento postup v podstatě poukazem na vysoký věk obviněné, přičemž nepřihlížel k bezpečnému, že se obviněná trvale zdržuje v Německé spolkové republice a že se nehodlá do ČSSR vrátit. Jestliže tedy obviněná žije v cizině a nehodlá se na naše území vrátit, je z dosahu výchovného působení naší společnosti a současně znemožňuje soudu plnění povinnosti uložené mu ustanovením § 329 odst. 3 tr. ř. V důsledku toho nelze dosáhnout účelu trestu podle § 23 odst. 1 tr. zák.