Sešit č. 9/2017

Závěr, že nepřiměřená délka správního řízení způsobila účastníku řízení nemajetkovou újmu, je dán, jde-li ve správním řízení o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku v jeho poměrech, má-li toto právo nebo závazek základ ve vnitrostátním právu a je-li soukromoprávní povahy.Jestliže správní orgán porušil ve správním řízení povinnost učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, jde sice o nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších odpisů), avšak vyvratitelná domněnka vzniku újmy se neuplatní.

Při posouzení přiměřenosti délky řízení se nepřihlíží k délce řízení o povolení obnovy.

Státní orgány se nezajišťováním péče porodních asistentek u domácího porodu nedopouštějí nesprávného úředního postupu, ani tímto jednáním neporušují unijní právo, neboť z českých právních předpisů, z článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ani z článku 4 směrnice Rady č. 80/155/EHS neplyne povinnost státu zajistit těhotným ženám péči porodní asistentky v domácím prostředí.

Podléhá-li výkon cizího rozhodnutí úpravě podle ustanovení § 14 až § 16 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, lze jej provést jen soudním výkonem rozhodnutí, přičemž exekuci prostřednictvím zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, lze v takovém případě provést pouze podle cizího rozhodnutí, jež bylo uznáno na základě zvláštního rozhodnutí českého soudu podle ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., tedy rozsudkem, který je třeba odůvodnit.

Stát podle § 140 odst. 2 o. s. ř. hradí ustanovenému advokátovi hotové výdaje a odměnu za vykonané úkony právní služby zásadně po celou dobu, po niž byl ustanoven zástupcem účastníka. Nelze přiznat zpětnou účinnost rozhodnutí o zrušení usnesení o ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř.), a to ani v případě, že zastoupenému účastníkovi bylo zpětně odejmuto přiznané osvobození od soudních poplatků (§ 138 o.s.ř.).

Za objektivní okolnost, která by žalobci bránila ve výkonu trestu odnětí svobody pracovat, nelze považovat skutečnost, že žalobce zahajuje velké množství soudních sporů, pokud velká část žalobcem zahajovaných a vedených sporů jsou spory sudičské, odůvodněné žalobcovým kverulantstvím, které končí neúspěchem žalobce. Nemajetnost žalobce jako důsledek absence příjmů v takovém případě nelze vzít v úvahu jako důvod pro osvobození od povinnosti platit soudní poplatky.

Dělenou pravomoc podle § 8 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, mohl stanovit pouze zákon, nikoliv stanovy občanského sdružení.