Sešit č. 8/1970

Ak bola v konaní o rozvod uložená navrhovatelovi oslobodenému od súdnych poplatkov povinnosť nahradiť odporkyni trovy konania (§ 144 o. s. p., druhá veta), nemá odporkyňa povinnosť zaplatiť súdny poplatok, aj keď sama nebola oslobodená od súdnych poplatkov.

Rozhodování o žalobě na náhradu škody způsobené zaviněným porušením povinností při výstavbě studny náleží do pravomoci soudu.

Změna jednou určené příslušnosti soudu péče o nezletilé je zásadně možná jen postupem podle § 177 odst. 2 o. s. ř.; výjimkou jsou případy čistě jednorázových opatření soudu péče o nezletilé (např. schválení odmítnutí dědictví), kdy se v souvislosti s každým novým opatřením zkoumá příslušnost soudu znovu. Byli-li sourozenci umístěni v různém výchovném prostředí (např. u obou rodičů), není zpravidla vhodné, aby se postupem podle § 177 odst. 2 o. s. ř. rozdělovala příslušnost soudu (a soudní spisy). O postupu podle § 177 odst. 2 o. s. ř. se vydává usnesení, které se doručuje všem účastníkům (nejen rodičům).

Rozhodnutí omezující práva matky v dispozici s majetkem nezletilých dětí (např. formou vinkulace vkladů) je vlastně rozhodnutím o omezení rodičovských práv matky takové rozhodnutí může být vydáno toliko v řádně zahájeném řízení a pouze senátem. /1/

Soud nemůže uložit dětskému domovu (v němž je umístěno nezletilé dítě a do něhož zasílal otec dobrovolně určité peněžité částky), aby zúčtoval otcem uskutečněné platby na stanovené výživné a ošetřovné, aby zaslal otci toto vyúčtování a aby mu sdělil, kdy má opět začít s placením výživného; takové zúčtování musí provést soud při rozhodování o výživném (a v jeho rámci o ošetřovném). S ohledem na zúčtování toho, co otec poskytl na výživu nezletilého dítěte před rozhodnutím o jeho výživě, soud buď přiměřeně posune počátek plnění vyživovací povinnosti otce k nezletilému dítěti na pozdější dobu, nebo rozhodne o plnění vyživovací povinnosti otce k nezletilému dítěti pro dobu po vyhlášení rozhodnutí o jeho výživě a uloží mu současně, aby uhradil dluh na výživném z minulé doby.

Do řízení o určení otcovství se zájem společnosti promítá především jako zájem na rychlém a spolehlivém zjištění právních vztahů mezi rodiči a dětmi a na včasném vytváření předpokladů pro řádnou výchovu a výživu dětí; to je třeba mít na zřeteli v každém konkrétním případě při úvaze, zda má či nemá být připuštěno zpětvzetí návrhu na zahájení řízení o určení otcovství. O zpětvzetí návrhu jde jen tehdy, jestliže projev účastníka nezanechává pochybnosti o svém obsahu a smyslu.

Právo prokurátora uplatňované návrhem podle § 457 odst. 2, 3 o. z. se promlčuje v tříleté promlčecí době podle § 101 o. z.; pro počátek běhu této promlčecí doby je rozhodné, kdy bylo přijato plnění, které má připadnout státu.