Sešit č. 7-8/1990

Odvolání manželky obžalovaného, které je podáno výlučně v neprospěch obžalovaného, zamítne odvolací soud podle § 253 odst. 1 tr. ř. jako odvolání podané neoprávněnou osobou.

V řízení o trestném činu podle § 213 tr. zák. proti obviněnému otci dětí není matka oprávněna podat stížnosti proti usnesení o zastavení trestního stíhání, neboť tímto rozhodnutím není rozhodnuto o jejích právech a povinnostech a rovněž není osobou, jejíž návrh se v této věci podle zákona výslovně požaduje nebo připouští jako podmínka pro rozhodnutí (§ 142 odst. 1tr.ř.).Proti usnesení o zastavení trestního stíhání podle § 172 tr.ř. není oprávněn podat stížnost poškozený (srov. č. 4/1973 Sb. rozh.tr.), takže ji nemohou podat ani samy děti, které byly zanedbáním povinné výživy poškozeny ve smyslu § 43 odst. 1 tr.ř. Matka dětí proto není oprávněna podat stížnost jejich jménem jako jejich zákonný zástupce (§ 45 odst. 1 tr.ř.).

Zodpovednosť páchatela za trestný čin spáchaný v nepríčetnosti spôsobenej patologickou opilosťou je vylúčená v zmysle § 12 odst. 1 Tr. zák. len vtedy, ak si páchatel pred tým, než sa rozhodol požiť alkohol, nebol a ani nemal a nemohol byť vedomý svojej dispozície pre podobné stavy po požití alkoholu.

Ke zjišťování rozsahu škody způsobené neoprávněným pobíráním dávek nemocenského pojištění ve formě peněžité pomoci v mateřství a mateřského příspěvku.

Premávku na vnútrozávodných komunikáciach upravuje Dopravnoprevádzkový poriadok, ktorý podla § 5 odst. 1 vyhlášky č. 71/1980 Zb.*) sú povinní vypracovať prevádzatelia alebo organizácie, v ktorých priestoroch sa uskutočňuje nakladanie, vykladanie alebo iné práce spojené s premávkou vozidiel.Pri premávke na týchto komunikáciách sú vodiči motorových vozíkov povinní rešpektovať Dopravnoprevádzkový poriadok a pokial z neho nevyplýva niečo iné, riadia sa dalej pravidlami cestnej premávky (článok 50 československej štátnej normy č. 268805).*) V ČSR vyhláška č. 88/1980 Sb.

Důvod, pro který lze přerušit trestní stíhání podle § 173 odst. 1 písm. c) tr. ř., záleží v tom, že obviněný pro duševní chorobu, která nastala až po spáchání trestného činu, není schopen chápat smysl trestního stíhání. Trestní stíhání nelze tedy z uvedeného důvodu přerušit jen proto, že obviněný není schopen výslechu. K prokázání přerušení trestního stíhání podle citovaného ustanovení nestačí vyjádření ošetřujícího lékaře. Okolnost, zda obviněný trpí duševní chorobou, zda tato choroba nastala až po spáchání činu a zda obviněný není schopen pro tuto chorobu chápat smysl trestního stíhání, je třeba objasnit vyšetřením duševního stavu obviněného, k němuž je nutno přibrat dva znalce psychiatry (§ 105 odst. 2 tr.ř.).

II. Jestliže byla poškozenému úrazem oddělena od těla část ruky, avšak včasným lékařským zákrokem byla tato část replantována a poškozený je schopen rukou vykonávat základní úkony, nelze toto poškození na zdraví považovat za zmrzačení ve smyslu § 89 odst. 6 písm. a) tr. zák., byť byla úchopová schopnost ruky výrazně omezena. Výraznější omezení funkce ruky může být podstatným snížením pracovní způsobilosti podle § 89 odst.6 písm. b) tr.zák.