Sešit č. 7-8/1980

Príslušník ZNB, ktorý vykonáva službu v občianskom odeve a preukáže svoju príslušnosť k ZNB pred začatím služobného úkonu ústnym vyhlásením, že je príslušníkom ZNB, a služobným preukazom (§ 3 vyhl. č. 42/1974 Zb.), /1/ požíva pri zisťovaní totožnosti občana (§ 20 odst. 1 zák. č. 40/1974 Zb.) ochranu ako verejný činitel.

Nepravdivý nebo hrubě zkreslený údaj, v jehož důsledku nemohl být zjištěn stav neoprávněných úspor, které mají být odvedeny do státního rozpočtu, je údajem o závažné skutečnosti ve smyslu ustanovení § 125 a 126 tr. zák. za předpokladu, že zejména s ohledem na výši neoprávněných úspor, které nebyly odvedeny do státního rozpočtu, jde o jednání pro společnost nebezpečné.

Trestný čin je spáchán v souvislosti s požíváním alkoholu ve smyslu § 72 odst. 2 písm. b) tr. zák., jestliže motivace jednání pachatele byla významnou měrou ovlivněna tzv. alkoholickou rozladou - dysthymií, která je příznakem pokročilého alkoholismu. Je nerozhodné, že pachatel v době spáchání trestného činu nebyl opilý a že nepožil alkoholické nápoje před spácháním trestného činu.

Podmínky promlčení přečinu jsou odchylné od podmínek promlčení trestného činu jen ohledně promlčecí doby. Ostatní podmínky promlčení uvedené v § 67 odst. 2 až 4 tr. zák. platí i pro přečiny.

Spáchal-li obviněný po vyhlášení odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně nový trestný čin, popř. přečin, nejde o souběh, a to ani tehdy, byly-li obě věci po zrušení původního odsuzujícího rozsudku spojeny podle § 23 odst. 3 tr. ř. ke společnému projednání a rozhodnutí. V takovém případě je třeba uložit samostatné tresty a nikoli úhrnný trest podle § 35 odst. 1 tr. zák.

K otázke primeranosti nutnej obrany v zmysle § 13 Tr. zák. z hladiska použitého prostriedku a z hladiska škody spôsobenej útočníkovi. Intenzita obrany a teda primeranosť obrany intenzite útoku nie je závislá od použitého prostriedku, ale od toho, ako ho brániaci sa použije. Z hladiska škody sa primeranosť obrany posudzuje porovnaním škody, ktorá bola spôsobená útočníkovi, a škody, ktorá hrozila záujmu chránenému Trestným zákonom. Aká škoda hrozila a či škoda spôsobená útočníkovi nebola zrejme neprimeraná škode hroziacej z útoku sa posudzuje podla objektivných okolností prípadu i podla predstáv brániaceho sa odôvodnených týmito objektívnymi okolnosťami. Od brániaceho sa nemožno žiadať, aby vyčkával a spoliehal sa na náhodu, že škoda, ktorá objektívne i podla jeho predstavy z útoku hrozí nenastane, a aby nepoužil premerané a dostupné prostriedky, aby hroziaci útok znemožnil a útočníka zneškodnil.

Ak páchatel dvoma alebo viacerými samostatnými útokmi postupne úmyselne spôsobí jednej osobe ujmu na zdraví a druhej osobe ťažkú ujmu na zdraví, treba konanie páchatela právne posúdiť ako dva samostatné trestné činy, tedy ako trestný čin ublíženia na zdraví podla § 221 odst. 1 Tr. zák. a ako trestný čin ublíženia na zdraví podla § 222 odst. 1 Tr. zák., a nie ako jeden pokračujúci trestný čin. Ak súd v takomto prípade zistí, že páchatel niektorý z trestných činov nespáchal, musí obvineného oslobodiť z obžaloby pre tento trestný čin podla § 226 písm. c) Tr. por.