Sešit č. 7-8/1960

Podle § 74 odst. 1 tr. zák., jestliže věc uvedená v § 55 odst. 1 tr. zák. nebyla prohlášena za propadlou, může soud vyslovit, že se věc zabírá. Slovomuže nutno vykládat tak, že soud nevysloví zabrání, jestliže by tomu bránily zvláštní okolnosti, jakou je např. zájem poškozeného, aby jeho nárok vzešly z trestného činu byl uspokojen z věci pachatele, jež jsou k trestné okolnosti v některém ze vztahů, (§ 55 odst. 1 tr. zák.) zejména v případe, kdy pachatel je jinak nemajetný a kdy odškodnění poškozeného bude proto možné jen na věcech v citovaném ustanovení uvedených.

Podmíněné propuštění je významnou institucí soc. trestního práva. Je důležitým výchovným opatřením po pravomocném odsouzení pachatele trestného činu, jímž se z chování odsouzeného, jeho pracovního úsilí a celkového jeho postoje k odsouzení v době výkonu trestu vyvozují závažné důsledky. Zdůrazňuje se jím, že výchovný moment (§ 17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák.) nespočívá jen v ukládání trestu, ale i v jeho výkonu. Závažnost a povaha trestného činu, pro který byl pachatel odsouzen, mají tudíž při rozhodování o podmíněném propuštění především význam pro posouzení, zda lze mít skutečně za to, že odsouzený, který měl jinak dobrý pracovní výkon v trestu a slušně se choval, se tak převychoval, že je důvodná naděje, že povede řádný život pracujícího člověka. Nelze proto přihlížet k trestnému činu odsouzeného isolovaně.

Pri rozhodovaní, či má byť obnova povolená, je povinnosťou súdu preskúmať, či navrhnutý dôkaz je dôkazom novým, súdu predtým neznámym a či okrem toho na základe neho by mohlo dôjsť v naznačených smeroch k inému rozhodnutiu veci. Musí preto pre potreby rozhodnutia tejto otázky hodnotiť navrhnuté dôkazy. Toto hodnotenie ale nemôže presahovať rámec zistenia, či navrhnutý dôkaz sám, alebo v spojení s už vykonaným dokazovaním by mohol privodiť v naznačených smeroch iné rozhodnutie.

Obzvlášť priťažujúca okolnosť ako člen spolčenia u trestného činu lúpeže podla § 232 ods. 2 písm. a) tr. zák. je daná len vtedy, ak ide o také predchádzajúce spolčenie, ktoré znamená organizovanie viac ludí na spáchanie viac trestných činov alebo viac skutkov zakladajúcich trestný čin, alebo keď páchatelom trebárs aj jedného trestného činu sú uložené úlohy, ako a čo vykonať, keď sú medzi nimi prejednané podrobnosti týkajúce sa vykonania trestného činu, alebo keď vôbec je trestný čin starostlivo pripravovaný aby bol lahšie vykonatelný, alebo aby bolo znesnadnené jeho odhalenie. Musí ísť o taký prípad spolčenia, ktoré sa svojou povahou blíži tlupe, alebo ktorá má vôbec ráz organizovanej súčinnosti, ktoré preto znamená zvýšenú nebezpečnosť trestného činu pre spoločnosť, ako aj definuje § 75 ods. 4 tr. zák.

Aj keď treba vychádzať zo zásady, že prokurátor určuje skutok, ktorý má byť predmetom konania tým, že ho vyjadrí v žalobnom návrhu, neznamená to ešte, že by tým stanovil v rámci zažalovaného skutku aj medze, v ktorých jedine by sa mohol súd vecou zaoberať. Súd v zmysle § 238 ods. 1 tr. por. nemôže do konania a rozhodovania zahrňovať iné skutky, než tie, ktoré sú uvedené v obžalobe. Skutok, ktorý je predmetom konania, prejednáva súd v celej jeho šírke. Pokial pri pokračujúcom trestnom čine u niektorých útokov páchatel spôsobil výsledok v zákone uvedený a u iných útokov - napriek tomu, že mal úmysel výsledok v zákone uvedený spôsobiť - tento však nespôsobil, treba túto pokračujúcu činnosť posúdiť ako čiastočne dokonaný, čiastočne nedokonaný (pokus) trestný čin. V rozsudočnom výroku treba takéto posúdenie trestnej činnosti krádeže vyjadriť nielen slovne, ale aj uvedením príslušných zákonných ustanovení, teda § 247 ods. 1, ods. 2 písm. a) a § 5 ods. 1, § 247 ods. 1, ods. 2 písm. a) tr. zákP

Okolnosti, které mohou odůvodnit rozhodnutí podle § 356 odst. 2 a § 348 odst. 1 tr. ř. nelze zaměňovat s okolnostmi, na jejichž základě je možno učinit rozhodnutí podle § 40 odst. 2 tr. zák. a § 358 tr. ř. Okolnosti, že odsouzený měnil před nástupem vojenské služby zaměstnání, je nerozhodná, když byl výkon nápravného opatření odložen až do konce vojenské služby. Chování odsouzeného ve vojenské službě může být jen důvodem k tomu, aby soud neupouštěl od výkonu nápravného opatření podle § 348 odst. 1 tr. ř., nemůže však být důvodem k postupu podle § 40 odst. 2 tr. zák.

Nariadenie premeny nápravného opatrenia, uloženého za priestupok orgánom národného výboru, na trest odňatia slobody podla § 17 ods. 2 zák. č. 102/1953 Zb. predpokláda, že odsúdený, ak pri trestu nápravného opatrenia nebola nariadená zmena zamestnania, prácu v pracovnom pomere riadne nevykonáva alebo že pri nariadenej zmene zamestnania určenú prácu nenastúpil v určenej lehote alebo ju riadne nevykonáva.