Sešit č. 7/1996

Přešel-li majetek, který k 31. 3. 1948 vlastnila původní dobrovolná organizace, na Čs. obec sokolskou (§ 9 zákona č. 187/1949 Sb.), ale potom přešel na stát znárodněním, není státní podnik, který s tímto majetkem hospodaří (§ 6 zákona č. 111/1990 Sb.), povinnou organizací ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 173/1990 Sb. a na takto odňatý majetek se tento zákon nevztahuje.

Nárok, který vyplývá ze zákona č. 173/1990 Sb. (ve znění zákona č. 247/1991 Sb.) a jehož podmínky a způsob uspokojení upravuje zákon č. 232/1991 Sb. (ve znění zákona č. 312/1991 Sb.), lze uplatnit buď žalobou, jíž se žalobce domáhá uložení prohlášení vůle (dohody o navrácení věci do vlastnictví žalobce), nebo žalobou o vydání věci. Obě takové žaloby jsou různými, ale přitom adekvátními způsoby uplatnění jednoho a téhož nároku (tj. nároku na navrácení majetkových práv).

Zákon č. 229/1991 Sb. nestanovil bez dalšího zánik náhradního užívání zřízeného podle vládního nařízení č. 47/1955 Sb. k tomuto zániku předpokládá splnění podmínky schválení návrhu pozemkové úpravy.Skutečnost, že vládní nařízení č. 47/1955 Sb. bylo s účinností od 15. 7. 1991 zrušeno zákonem č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, znamená jen to, že nelze již provádět pozemkové úpravy podle zrušeného vládního nařízení č. 47/1955 Sb., nýbrž pouze podle zákona č. 284/1991 Sb. Nedotýká se dříve vzniklých vztahů mezi uživateli náhradních pozemků a vlastníky těchto pozemků.

Finanční náhrada podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, se poskytuje oprávněné osobě nejen za nemovitost, kterou jí nelze podle ustanovení citovaného zákona vydat, ale i za stavbu zaniklou (včetně stavby, která byla demolována).

Ani v případě, že výpovědní důvod nájmu bytu, uvedený v ustanovení § 711 odst. 1 písm. a) o.z., je dán, nemusí soud mimořádně návrhu na přivolení k výpovědi vyhovět, a to s ohledem na ustanovení § 3 odst. 1 o.z., podle něhož výkon práv i povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy.Úvaha soudu tu musí být podložena konkrétními zjištěními, a to s přihlédnutím k okolnostem nejen na straně nájemce, ale i pronajímatele.

O podstatnou změnu v poměrech poškozeného ve smyslu ustanovení § 202 odst. 1 zák. práce jde tehdy, jestliže zaměstnanci, který pobírá náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity), byl na jeho žádost přiznán starobní důchod (mimořádný starobní důchod). Přiznáním starobního důchodu (mimořádného starobního důchodu) nárok zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku, poskytovanou podle ustanovení § 195 zák. práce, zaniká.

Domáhá-li se žalobce, aby soud zrušil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, aniž by ve věci proběhlo řízení o řádném opravném prostředku před správním orgánem, musí se soud zabývat (ve smyslu ustanovení § 41 o.s.ř.) tím, zda je podání žalobce nepřípustnou žalobou, o níž se řízení zastaví podle ustanovení § 250d odst. 3 o.s.ř., anebo zda je míněn řádný opravný prostředek ve správním řízení, který je třeba postoupit příslušnému správnímu orgánu k rozhodnutí o něm (§ 104 odst. 1 o.s.ř.).

Přitom soud přihlíží k obsahu podání, k včasnosti podání, k poučení, jež bylo dáno v rozhodnutí správního orgánu, i k dalším okolnostem případu.