Sešit č. 7/1971

V řízení o přezkoumání kárného opatření (§ 81 odst. 3 zák. práce) nemůže soud kárné opatření uložené pracovníkovi změnit, nýbrž jen potvrdit nebo zrušit, ani schválit smír účastníků o uložení kárného opatření.

Soustava odměňování za práci, zavazující jednotné zemědělské družstvo i jeho členy nebo jiné osoby pracující v družstvu, musí být schválena členskou schůzí, která tuto působnost nemůže přenést na jiné orgány družstva (např. na představenstvo družstva). Tato soustava odměňování váže i členskou schůzi, má-li v konkrétním případě rozhodnout, zda družstevník má či nemá nárok na výplatu odměny, jejíž výši a podmínky schválená soustava odměňování upravuje.

Aj pri odstraňovaní chýb odvolania proti rozsudku (uzneseniu) súdu prvého stupňa (§ 209 O. s. p.), ktoré bránia vecnému vybaveniu odvolania, postupuje súd podla ustanovenia § 43 O. s. p. Preto vo výzve na odstránenie nedostatkov odvolania musí byť účastník poučený o následkoch za jej nesplnenie; pokial sa tak nestalo, nemožno konanie na odvolacom súde zastaviť pre nesplnenie výzvy súdu.

Skutočnosť, že účastník nepredložil potvrdenie o ušlom zárobku za čas, v ktorom bol prítomný na súdnom pojednávaní, napr. preto, že mu organizácia, u ktorej pracuje, odmietla toto potvrdenie vydať, neznamená, že účastník nemá nárok na náhradu týchto trov. V takom prípade súd zistí výšku zárobku dotazom u organizácie, u ktorej účastník pracuje.

Pri úvahe o tom, či vzatie späť žaloby, ktorou bol uplatnený nárok na vrátenie sumy neoprávnene vyplatenej z národného majetku, nie je v rozpore so záujmami spoločnosti (§ 96 ods. 2 O. s. p.), prihliadne súd aj k tomu, či je opodstatnenosť tohto nároku pravdepodobná.

K některým otázkam náhrady škody podle občanského zákonníku (zákon č. 40/1964 Sb.).