Sešit č. 7/1961

Posudok o vplyvu duševnej choroby na spáchané trestné činy musí byť podaný dvoma znalcami lekármi psychiatrami. Je pritom treba, aby znalci boli podrobne oboznámení s konaním obžalovaného a všetkými okolnosťami, ktoré mali v tomto ohlade na jeho činy vplyv. Ustanovenie § 130 trestného poriadku nie je samoúčelné, ale sleduje ciel zaistiť, aby na základe spolahlivého posudku o duševnom stave obžalovaného mohol súd zodpovedne rozhodnúť, či obžalovaný je za svoj žalovaný čin zodpovedný, alebo či prípadne nejde len o zníženú príčetnosť uvedenú v § 21 písm. a) tr. zák.

Ustanovení § 3 odst. 1 a § 4 odst. 3 zák. č. 71/1958 Sb. je nutno vykládat tak, že v těch případech, kde je zcela jasně a prokazatelně zjištěno, že závada byla podniku známa, není třeba, aby zaměstnanec ji formálně zvlášť hlásil.

Žaloba o určenie rozsahu nájomnej zmluvy (zmluvy o platenie náhrady za dodané teplo a teplú vodu) je neprípustná.

Zákon o právu rodinném vyjadřuje zásadu, že snoubenci mají vstupovat do manželství s plnou odpovědností, jak vůči sobě, tak i vůči společnosti. Důvodem rozvodu nemůže být neuvážené uzavření manželství.

Skutečná škoda, kterou má zaměstnanec nahradit v případě ztráty předmětů svěřených mu podle § 5 odst. 1 zák. č. 71/1958 Sb., je omezena na skutečnou újmu, která nastala na majetku podniku a nelze do ní zahrnovat ušlý zisk (§ 6 odst. 1); skutečnou škodou se rozumí běžná cena (§ 8 věta druhá), tj. zpravidla státní maloobchodní cena, anebo tzv. spotřebitelská cena. Jestliže hodnota věci není určena ve státní maloobchodní ceně, zjistí se skutečná hodnota tak, že se k pořizovacím nákladům připočte daň z obratu. Nelze-li ani tak hodnotu předmětu zjistit, určí soud výši náhrady škody volným uvážením (§ 94 o. s. ř.). Skutečná škoda se takto hradí v plné výši u nových předmětů, kdežto u starších předmětů se tato hodnota sníží o hodnotu představující skutečné opotřebení nebo jiné znehodnocení.

Ustanovením čl. II odst. 1 zák. č. 46/1959 Sb. je vyloučena pravomoc soudů jednat a rozhodovat o výchově dětí, které jsou v poručenské péči. Po účinnosti zák. č. 46/1959 Sb., tj. po 1. září 1959, náleží tedy orgánům pověřeným péčí o mládež rozhodovat o výchově dětí, které jsou poručenci, a to ve smyslu čl. VII cit. zák. i v těch případech, kdy řízení bylo zahájeno před účinností tohoto zákona.

Odpovědnost zdravotnického ústavu za dětské kočárky, které matky ošetřovaných dětí odkládají na místě vyhraženém k jejich uložení.