Sešit č. 6/1972

Právny omyl obžalovaného týkajúci sa času, kedy uplynie lehota na podanie odvolania, ktorý si obžalovaný sám zavinil tým, že sa neporadil so svojím obhajcom, nezakladá dôležitý dôvod pre povolenie navrátenia lehoty podla § 61 odst. 1 Tr. por.

Také rozhodnutí o zastavení trestního stíhání proti obviněnému je úkon, který směřuje k trestnímu stíhání obviněného a který je důvodem přerušení promlčení trestního stíhání ve smyslu § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák.

O totožný skutek jde i tehdy, když se při různosti následků shoduje jednání alespoň s částí jednání, pro které byl již pachatel odsouzen. Trestní stíhání pro takový skutek je proto nepřípustné (§ 11 odst. 1 písm. f) tr. ř.).

I. Zruší-li odvolací soud zcela nebo zčásti napadený rozsudek a vrátí-li podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc soudu prvního stupně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, není vždy třeba opakovat celé hlavní líčení nebo tu jeho část, která předcházela zrušené části rozsudku.

II. Jedná-li soud prvního stupně po zrušení jeho rozsudku odvolacím soudem v jiném sestavení senátu nebo uplynula-li od předchozího hlavního líčení delší doba anebo je-li toho třeba z jiného důvodu (§ 219 odst. 2 tr. ř. per analogiam), provede soud celé hlavní líčení (nebo tu jeho část, která předcházela zrušené části rozsudku, jestliže rozsudek byl zrušen jen zčásti) znovu. Přitom je však povinen v novém hlavním líčení probrat ty důkazy z předchozího hlavního líčení, které mají vztah k projednávané věci, a v rozhodnutí se s nimi vypořádat.