Sešit č. 4/1995

V případě trestného činu spáchaného zaviněným způsobením dopravní nehody v silničním provozu lze za jiné potřebné opatření k náhradě škody podle § 307 odst. 1 písm. b) tr. ř. považovat také oznámení dopravní nehody jako pojistné události příslušné pojištovně a poskytnutí další potřebné součinnosti.Skutečnost, že se pachatel dopustil trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 tr. zák. proto, že porušil důležitou povinnost uloženou mu podle zákona (§ 224 odst. 2 tr. zák.), nevylučuje sama o sobě podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 tr. ř. stejně jako skutečnost, že by v posuzovaném případě připadalo v úvahu uložení trestu zákazu činnosti podle § 49 tr. zák. záležícího v zákazu řízení motorových vozidel.

Byl-li obžalovanému před účinností zákona č. 290/1993 Sb. pravomocně uložen podmíněný trest odnětí svobody za čin, který od účinnosti tohoto zákona není trestným činem, nemůže s ohledem na čl. III bod 3 citovaného zákona přicházet do budoucna v úvahu rozhodnutí podle § 60 odst. 1 tr. zák., že obžalovaný uložený trest vykoná.

Uložení trestu propadnutí věci podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. (věci, které bylo užito k spáchání trestného činu) není vyloučeno ani u nedbalostního trestného činu.

Ustanovením § 238 tr. zák., o trestném činu porušování domovní svobody, je chráněna svoboda obydlí oprávněného uživatele bytu před neoprávněnými zásahy kohokoli, tedy i vlastníka nemovitosti, v níž se byt nachází.

Při každé změně vazebních důvodů, uvedených v jednotlivých literách ustanovení § 67 tr. ř., je nutno vyjádřit tuto změnu rozhodnutím soudu (soudce), vydaným formou usnesení.

Jestliže státní zástupce v přípravném řízení zajistí nárok poškozeného podle § 47 odst. 1 tr. ř. nebo zajistí majetek obviněného podle § 347 odst. 1 tr. ř. a jestliže proti takovému usnesení je podána stížnost, rozhoduje o ní soud, jehož příslušnost vyplývá z ustanovení § 146a tr. ř. Musí přitom jít o soud, jehož obvod působnosti je totožný s obvodem působnosti státního zástupce, o jehož usnesení jde. Pro určení příslušnosti soudu zde nemá význam ustanovení § 26 tr. ř.To znamená, že o stížnosti proti usnesení okresního státního zástupce rozhoduje místně odpovídající okresní soud a že o stížnosti proti usnesení krajského státního zástupce rozhoduje místně odpovídající krajský soud. Krajský soud rozhoduje v senátě složeném podle § 12 odst. 3 písm. b) zák. č. 335/1991 Sb., ve znění pozdějších zákonů, z předsedy a dvou soudců.