Sešit č. 3/2011

Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení insolvenčního řízení pro neuhrazení zálohy na náklady tohoto řízení insolvenčním navrhovatelem, není přípustné.

Pohledávky úpadce, které se v konkursu vedeném podle zákona č. 328/1991 Sb. považují za splatné (§ 14 odst. 1 písm. g/ uvedeného zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2007), je správce konkursní podstaty úpadce oprávněn uplatnit v soudním řízení a následně vymáhat; svědčí mu i právo odstoupit od smlouvy pro prodlení úpadcova dlužníka.

Prohlášením konkursu na majetek účastníka řízení se přerušuje lhůta pro vrácení soudního poplatku tomuto účastníku stanovená v § 10 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Povinnost stanovit "hodnotu majetku" na základě posudku znalce jmenovaného soudem, zakotvená v ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák., nedopadá na převzetí ručení.

Ustanovení § 712 odst. 5 věty druhé obč.zák. je nutno vykládat tak, že se vztahuje na případy skončení nájmu výpovědí pronajímatele z důvodů upravených v § 711 odst. 2 písm. a) a b) obč.zák.O vyšší formě bytovné náhrady v podobě náhradního bytu nebo náhradního ubytování rozhoduje soud v těchto případech na návrh nájemce, jehož stíhá povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně okolností, za nichž lze tuto formu bytové náhrady přiznat; o těchto povinnostech je soud povinen nájemce poučit (§ 5 o.s.ř.).

Z ustanovení § 686a odst. 6 obč. zák. ve znění účinném od 31. 3. 2006 nelze dovodit, že by po uvedeném datu byla vyloučena dohoda pronajímatele a nájemce, podle níž může dojít k obnovení nájemního vztahu k bytu sjednaného na dobu určitou.

I. Pohledávka ručitele za daň z převodu nemovitostí, který daň uhradil, uplatněná vůči poplatníku této daně, je regresním nárokem svého druhu, který je nutno posuzovat analogicky podle ustanovení § 454 a § 458 obč. zák. o bezdůvodném obohacení. II. Splněním potvrzeného vyrovnání podle zákona č. 328/1991 Sb. zanikla dlužníku povinnost plnit neuspokojený závazek i ohledně pohledávky, kterou věřitel do vyrovnání nepřihlásil; to platí i pro vyrovnání povolená v době do 24. 10. 2000. III. Jestliže odvolací soud na věc pohlížel jako na věc občanskoprávní, pak se peněžité omezení stanovené jako překážka přípustnosti dovolání pro věci obchodní v § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. neprosadí ani v případě, že následný věcný přezkum dovolání povede k závěru, že o věc obchodní ve skutečnosti šlo.