Sešit č. 2/1999

Ustanovení § 676 odst. 2 obč. zák. platí i pro nájem bytu. Nepostupoval-li pronajímatel proti nájemci, který byt dále užívá, způsobem uvedeným v ustanovení § 676 odst. 2 obč. zák., nájem bytu se obnoví a nezanikne tedy uplynutím doby, na kterou byl sjednán.

Má-li být důvodem rozhodnutí vyšetřovatele o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř. nepříčetnost obviněného v době činu ve smyslu § 12 tr. zák., způsobená jeho patickou alkoholovou reakcí (patologickou opilostí), musí mít takové rozhodnutí dostatečný podklad nejen ve znaleckém důkazu opatřeném po vyšetření duševního stavu obviněného ( § 105 odst. 2, § 116 tr. ř.), ale dokazováním je třeba spolehlivě objasnit i skutečnost, že si obviněný uvedený stav nezavinil sám, a to ani z nedbalosti ( § 201a odst. 2 tr. zák.), tedy že stav patologické opilosti nemohl předvídat. Jestliže se do stavu nepříčetnosti přivedl pachatel požitím nebo aplikací návykové látky nebo jinak, je nutno spolehlivě objasnit, zda tak učinil zaviněně či nikoli, a pokud je zde zavinění pachatele v uvedeném směru, je nutno zkoumat formu a obsah zavinění, od nichž závisí, zda bude pachatel trestně odpovědný v plném rozsahu ( § 201a odst. 2 tr. zák.), nebo jen za trestný čin opilství ( § 201a odst. 1 tr. zák.). Při nedostatku zavinění nebude pachatel pro nepříčetnost trestně odpovědný ( § 12 tr. zák.).

Právnická osoba dožadující se věcí (práv), jež jí (její právní předchůdkyni) měla být nesprávně (protizákonně) odňata státem, se nemůže dovolávat skutečností rozhodných jen z hlediska zákona č. 87/1991 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) a zákona č. 229/1991 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Zákonem “jehož má být použito při řešení věci” se ve smyslu ustanovení § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a článku 95 odst. 2 Ústavy ČR rozumí pouze takový zákon, jehož odstranění (zrušení) Ústavním soudem ČR by ve svých důsledcích mohlo mít vliv na rozhodnutí soudu ve věci. Mimo rámec správního soudnictví jsou obecné soudy oprávněny zkoumat správní akty zásadně jen se zřetelem k tomu, zda jde o akty nicotné (nulitní). Oproti tomu u kategorie aktů věcně vadných i aktů nezákonných platí presumpce jejich správnosti. Okolnost, že dílčí výměry o rozsahu znárodnění nebyly podepsány přímo ministrem, leč úředníky mu podřízenými, nezpůsobuje nicotnost těchto individuálních správních aktů, nýbrž jen jejich nezákonnost; tím není dotčeno hodnocení takového postupu jako “zjevně protiústavního”.

K rozlišení zákonných znaků trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 tr. zák. a trestného činu zatajení věci podle § 254 odst. 1 tr. zák. Jestliže obviněný převezme od osoby mladší patnácti let cizí věc nikoli nepatrné hodnoty, kterou si tato osoba přisvojila jednáním jinak trestným, např. podle § 247 odst. 1 tr. zák. o trestném činu krádeže, a je si přitom těchto okolností vědom, nedopouští se trestného činu podílnictví podle § 251 tr. zák., neboť nejde o věc, která byla získána trestným činem spáchaným jinou osobou, ale trestného činu zatajení věci podle § 254 odst. 1 tr. zák.*).

Osobou oprávněnou užívat byt ve smyslu § 249a odst. 2 tr. zák. je i bývalý manžel, kterému sice rozvodem zaniklo právo společného nájmu bytu, ale s ohledem na ustanovení § 712 odst. 6 obč. zák. není povinen se z bytu vystěhovat a byt vyklidit, pokud pro něj není zajištěna odpovídající bytová náhrada. Neoprávněným bráněním v užívání bytu se rozumí jakýkoliv neoprávněný zásah do práva oprávněné osoby, který jí znemožňuje nebo podstatně ztěžuje řádně a obvyklým způsobem byt užívat, tj. např. znemožňování vstupu do bytu výměnou zámku, zabraňování v přípravě pokrmů, v praní prádla apod.

Předkupní právo spoluvlastníka věci ( § 140 obč. zák.) není pohledávkou, kterou by bylo třeba ve smyslu ustanovení § 20 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, přihlásit v konkursu; prohlášením konkursu toto právo nezaniká. Podá-li jiný účastník řízení než úpadce návrh na pokračování v řízení přerušeném prohlášením konkursu, stane se správce konkursní podstaty účastníkem řízení místo úpadce; okolnost, že úpadce později sám podal návrh na pokračování v řízení, není rozhodná. Podá-li (při dodržení postupu podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) úpadce návrh na pokračování v řízení jako první, pak později podaný návrh dalšího účastníka, případně správce, již ze správce konkursní podstaty účastníka řízení místo úpadce nečiní.

I. Jednání pachatele záležící v tom, že předložil úřednici na poštovním úřadě padělaný průkaz pracovníka Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu Ministerstva vnitra, který si sám zhotovil, a vydával se za pracovníka tohoto úřadu s tím, že je pověřen provedením kontroly zabezpečovacího systému pošty, jenž si také nechal předvést, naplňuje znaky trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. a znaky trestného činu poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zák., přičemž tento trestný čin je spáchán ke škodě obou uvedených úřadů.