Rok 2026

Po zániku právnické osoby s právním nástupcem vstupuje právní nástupce též do práva zaniklé právnické osoby na odpověď podle § 10 odst. 1 zákona č. 46/2000 Sb., tiskového zákona, které vzniklo jeho právnímu předchůdci.

Zákonný znak spočívající v dlouhodobosti pronásledování u přečinu nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 tr. zákoníku je naplněn mnohostí a časovou souvislostí jednotlivých aktů, které na sebe nemusí bezprostředně navazovat, ale periodicky se opakují.

Odvolací soud nemůže bez dalšího podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítnout jako podané neoprávněnou osobou odvolání, které podal za obviněného při splnění podmínek § 246 odst. 1 písm. b) tr. ř. substitut jeho obhájce, byť o jeho zmocnění nejsou ve spisovém materiálu dostatečné podklady. Má-li odvolací soud pochybnosti o oprávnění substituta vykonávat obhajobu obviněného, je jeho povinností ověřit tuto skutečnost a až poté rozhodnout o dalším postupu.

Soud může posuzovanému člověku s postižením, u něhož nejsou splněny podmínky pro omezení svéprávnosti podle § 55 a 57 odst. 1 o. z., i bez návrhu jmenovat podle § 465 odst. 1 o. z. opatrovníka, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména jsou-li jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti omezeny.

Naproti tomu opatrovníka podle § 469 odst. 1 o. z. může soud jmenovat jen na návrh posuzovaného, kterému jeho zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo při hájení jeho práv. Učiní tak zejména v situaci, kdy je posuzovaný, u něhož jsou zachovány ovládací nebo rozpoznávací schopnosti, stižen nepříznivým zdravotním stavem, který mu (fakticky) ztěžuje či alespoň komplikuje možnost právního jednání s jinými osobami (typicky půjde o osoby imobilní, osoby, u nichž je postižen smyslový orgán, osoby s dotčenou dorozumívací schopností atd.).

Při uplatnění § 263 odst. 4 tr. ř. není rozhodné, zda je obviněný omezen na svobodě vazbou nebo výkonem trestu odnětí svobody v tuzemsku či v cizině.

Sama skutečnost, že vlastník ochranné známky při uvádění výrobků (parfémů a kosmetických výrobků) označených ochrannou známkou, jejichž vlastnosti u zákazníků vyvolávají dojem luxusu, na trh prostřednictvím systému selektivní distribuce, jehož cílem je zachování dobrého jména (image) těchto výrobků, uzavírá (licenční) smlouvy opravňující k uvádění těchto výrobků na trh pouze s osobami, jež v posledních třech letech neporušily práva k jeho ochranné známce a zároveň provozují alespoň po dobu jednoho roku minimálně tři tzv. kamenné prodejny způsobilé pro prodej těchto výrobků, nepředstavuje nedovolené omezení hospodářské soutěže podle čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Starosta obce nenaplní objektivní stránku skutkové podstaty trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku tím, že uzavře smlouvu o prodeji majetku obce v souladu s rozhodnutím jejího zastupitelstva včetně schváleného pořadí zájemců o koupi majetku a jimi nabízené ceny, i když takovou smlouvu neuzavřel se zájemcem na prvním místě a kupní cena v této smlouvě neodpovídala nejvyšší nabídce. V takovém případě totiž nevykonává pravomoc úřední osoby, ale jen realizuje rozhodnutí zastupitelstva o změně poměrů majetku obce (viz rozhodnutí pod č. 21/2025 Sb. rozh. tr.). O zneužití pravomoci starostou obce by mohlo jít, kdyby např. svévolně uzavřel smlouvu s osobou, kterou zastupitelstvo ve svém rozhodnutí neschválilo jako uchazeče o koupi nebo která byla vyřazena z výběrového řízení, anebo pokud by nedodržel pořadí zájemců schválené zastupitelstvem a účelově pominul zájemce nabízejícího vyšší cenu.