Rok 1994

Svědka, který odpírá vypovídat bez důvodů uvedených v ustanoveních 99 odst. 1, 2 a 100 odst. 1, 2 tr. ř., lze nutit vypovídat uložením pořádkové pokuty podle 66 tr. ř. Takové opakované odepření vypovídat může být, pokud je vyjádřením nedůvěry svědka ve spravedlivé rozhodnutí soudu, urážlivým chováním vůči soudu ve smyslu znaků skutkové podstaty trestného činu pohrdání soudem podle 169b tr. zák. Při rozhodování o uložení pořádkové pokuty svědkovi, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu, je třeba pečlivě zvažovat, zda případná pokuta odpovídá současným majetkovým poměrům svědka a zda by nebylo vhodnější jej podle 66 odst. 2 tr. ř. přenechat řediteli věznice k uložení pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání.

Tzv. sporožirové účty byly a jsou svou povahou druhem běžného účtu. Smlouvy o sporožirovém účtu se řídí podle ustanovení § 763 odst. 1 obch. zák ustanoveními obchodního zákoníku , i když byly uzavřeny přede dnem nabytí jeho účinnosti. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se závazkové vztahy ze smlouvy o sporožirovém účtu řídí třetí částí obchodního zákoníku bez ohledu na povahu jejich účastníků, tedy bez ohledu na to, zda jde o vztahy podnikatelů, které se týkají jejich podnikatelské činnosti (tzv. absolutní obchody). U sporů ze smluv o sporožirovém účtu zahájených před 1. 9.1993 byla dána možnost volby soudu na výběr daného za splnění předpokladů stanovených v § 87 písm. d) o. s. ř.

Místem spáchání trestného činu podvodu podle 250 odst. 1 tr. zák. je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, dále místo, kde vznikla škoda, a také místo, kde se pachatel obohatil ( 18 odst. 1 tr. ř.).

Ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 427/1990 Sb.¹⁾ , o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, zakotvuje právo vydražitele provozní jednotky na uzavření smlouvy o nájmu nebytového prostoru, v němž je vydražená provozní jednotka, a tomu korespondující povinnost příslušného subjektu nájemní smlouvu uzavřít. Toto právo a tato povinnost se přitom vážou na skutečnost, že došlo k vydražení provozní jednotky, tedy na časové období po jejím vydražení do uzavření příslušné nájemní smlouvy. K realizaci uvedeného práva vydražitele může dojít především uzavřením nájemní smlouvy, přičemž citované zákonné ustanovení současně specifikuje minimální dobu, na kterou má být nájemní smlouva uzavřena. Zákon dává těmto subjektům možnost dohodnout se i jinak (§ 15 odst. 1 zákona č. 427/1990 Sb.), a to jak v tom směru, že jejich dohodou dojde k jinému uspořádání vztahů těchto subjektů než formou nájemní smlouvy, tak i v tom směru, že nájemní smlouva bude uzavřena na jinou dobu, než stanoví citované zákonné ustanovení, případně na dobu neurčitou. Došlo-li již k realizaci práva vydražitele na uzavření nájemní smlouvy ve smyslu ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 427/1990 Sb., pak vznikl mezi ním jako nájemcem na straně jedné a příslušným subjektem jako pronajímatelem na straně druhé nájemní vztah, řídící se ustanoveními zákona č. 116/1990 Sb.²⁾ včetně právní úpravy vztahující se k důvodům zániku daného nájemního vztahu. 

Dojde-li proto poté, kdy již byla nájemní smlouva mezi vydražitelem a příslušným subjektem uzavřena, ke změně subjektu na straně pronajímatele, nemá tato skutečnost za následek zánik nájemního vztahu.

---

¹⁾ ve znění zákonů č. 541/1990 Sb., č. 429/1991 Sb. a č. 561/1991 Sb. 

²⁾ ve znění zákonů č. 529/1990 Sb. a č. 540/1991 Sb.

K zjišťování skutečnosti významné pro rozhodnutí v trestním řízení ( 2 odst. 5 tr. ř.) záležící v tom, zda je v evidenci obyvatel nebo v evidenci vězňů vedena určitá osoba, nelze použít jako důkaz před soudem úřední záznam orgánu činného v trestním řízení o dotazu učiněném u orgánu, který vede takovou evidenci. Takovou skutečnost je třeba zjišťovat přímo ze zprávy orgánu evidence.

O soustavné méně závažné porušování pracovní kázně jde tehdy, dopustil-li se pracovník nejméně tří porušení pracovní kázně, která dosahují intenzity méně závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost.

Je v rozporu s účelem trestu propadnutí věci podle 55 tr. zák., pokud soud uloží trest propadnutí věci - např. běžné kuchyňské pomůcky, která pouze v důsledku náhodných okolností byla použita ke spáchání úmyslného trestného činu proti životu a zdraví.