Rok 1994

Vystupují-li v obchodní věci účastníci z různých států, je dána věcná příslušnost krajského soudu s ohledem na ustanovení § 9 odst. 3 písm. c) bod 11 o. s. ř.Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech, vyhlášená pod č. 209/1993 Sb., neřeší otázku věcné příslušnosti soudu. Tato otázka je upravena vnitřními předpisy každého z těchto smluvních států.

Nadřízený soud, který rozhoduje ve sporu o příslušnost, není vázán tím, které soudy spor o příslušnost vyvolaly, ale jedině zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti. Je-li tedy podle těchto hledisek místně příslušný jiný soud, a soud rozhodující o sporu mu je rovněž nadřízen ve smyslu 24 tr. ř., může rozhodnout, že je k projednání a rozhodnutí věci příslušný tento jiný soud. Není-li příslušnému soudu nadřízen, musí věc předložit tomu soudu, který je společně nadřízen příslušnému soudu i soudům vedoucím spor o příslušnost.

Fond národního majetku je v souladu s ustanovením § 4 zákona č. 171/1991 Sb. zapsán v obchodním rejstříku a je tedy podnikatelem podle ustanovení § 2 odst. 2 obch. zák. Splňuje proto podmínku subjektivní podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) o. s. ř. pro věcnou příslušnost krajských soudů, rozhodujících v obchodních věcech. Pokud jde o předpoklad věcný, tj. zda ve sporech Fondu národního majetku s jinými podnikateli jde o právní vztahy při jejich podnikatelské činnosti, je nutno jej v každém jednotlivém případě posoudit zvlášť. Činnost Fondu národního majetku může mít podle jednotlivých ustanovení zákona č. 171/1991 Sb. (ve znění zákona č. 282/1992 Sb.) v jednotlivých případech jak podnikatelský, tak i nepodnikatelský charakter. Provádění veřejných dražeb v tzv. velké privatizaci je podnikatelskou činností Fondu národního majetku.

Nejde o trestný čin zpronevěry podle 248 odst. 1 tr. zák., jestliže dlužník použije vypůjčené peníze k jinému účelu, než je ten, který uvedl věřiteli jako účel půjčky. Měl-li však takový dlužník v době, kdy si peníze půjčoval, úmysl je nevrátit, může jít o trestný čin podvodu podle 250 odst. 1 tr. zák.

Soud nemůže, vzhledem k nyní platnému ustanovení § 109 odst. 1 písm. b) o.s.ř. (ve zunění zákona č. 24/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, jenž nabyl účinnosti dnem 1.1.1993), předložit Ústavnímu soudu ČR k zaujetí stanoviska věc, ve které shledal, že obecně závazný právní předpis nižší právní síly než zákon je v rozporu se zákonem

Ke stanovení způsobu výkonu trestu odnětí svobody při rozhodování soudu podle 384d tr. ř. o výkonu rozsudku Rakouské republiky (Smlouva mezi ČSFR a Rakouskou republikou o vzájemném výkonu soudních rozhodnutí ve věcech trestních, uveřejněná pod č. 113/1992 Sb.). Pro posouzení, zda je při postupu podle 39a tr. zák. dodržena zásada čl.15 odst. 2 uvedené smlouvy, podle které nesmí být celkový dopad výkonu rozhodnutí ve státě vykonávajícím pro odsouzeného nepříznivější než v případě pokračování ve výkonu rozhodnutí ve státě odsuzujícím, je rozhodující skutečnost, jakým způsobem by byl trest odnětí svobody vykonáván v Rakouské republice v případě pokračování jeho výkonu. Ze skutečnosti, že v Rakouské republice způsob výkonu trestu neurčuje soud v odsuzujícím rozhodnutí, nelze dovodit, že pro odsouzeného je při rozhodování podle 384d tr. ř. nutno zvolit nejmírnější způsob výkonu trestu.

V souladu se zákonnými podmínkami pro nařízení předběžného opatření podle ustanovení § 74 a násl. o. s. ř. není zásadně uložení povinnosti zdržet se v obchodní činnosti užívání části zapsaného obchodního jména.