Rok 1991

Na právo ručitele dovolat se promlčení vůči věřiteli dlužníka po uplynutí promlčecí doby podle ustanovení § 101 o. z. nemá vliv písemné uznání dluhu dlužníkem podle ustanovení § 110 odst. 1 o. z.

I. Obhájce obviněného se může vzdát opravného prostředku proti rozhodnutí týkajícímu se obviněného jen v jeho zastoupení (§ 41 odst. 2 tr. ř.). Jestliže se obhájce obviněného, který není zbaven způsobilosti k právním úkonům ani takováto jeho způsobilost není omezena, vzdá stížnosti proti rozhodnutí o vazbě a v řízení není spolehlivě zjištěno stanovisko obviněného k tomuto procesnímu úkonu, nelze stížnost obviněného proti takovému rozhodnutí o vazbě zamítnout z důvodu, že byla podána osobu, která se stížnosti výslovně vzdala. II. V případě rozhodování o stížnosti obviněného proti rozhodnutí o vazbě není soud oprávněn zkoumat otázky související se způsobem výkonu vazby. To znamená, že zdravotní stav obviněného, pokud nemá vliv přímo na existenci vazebních důvodů, není hlediskem, k němuž by se mohlo přihlížet při tomto rozhodování.

Jestliže zůstavitel uzavřel smlouvu o převodu nemovitosti, která však za jeho života ještě nebyla registrována, je třeba v těch případech, v nichž dohodnutá kupní (postupná) cena není totožná s obecnou cenou nemovitosti, anebo šlo-li o darovací smlouvu, mít v řízení o dědictví při soupisu aktiv a pasív na zřeteli práva a povinnosti, k nimž tu vzhledem k vázanosti uzavřenou smlouvou ( § 44 o. z.) dochází u dědiců zemřelého účastníka smlouvy. Podle druhu a povahy těchto práv a povinností se potom vyjádří i v soupise aktiv a pasív dědictví a v rozhodnutí o obecné ceně majetku zůstavitele, o výši dluhů a o čisté hodnotě dědictví.

I. Pokud byly ohledně skutků, pro které byla podána obžaloba, prováděny úkony tvořící jinak obsah přípravného řízení, aniž bylo zahájeno trestní stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř., jde o podstatnou vadu řízení, jež předcházelo podání obžaloby. Výsledky řízení, které je touto vadou zatíženo, jsou nepoužitelné v řízení před soudem a jako důkazy podle páté hlavy trestního řádu. Uvedenou vadu není možno napravit v řízení před soudem a její odstranění vyžaduje, aby věc byla vrácena prokurátorovi k došetření podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř. II. Ustanovení společného obhájce dvěma spoluobviněným, z nichž jeden usvědčuje druhého, který vinu popírá, je porušením ustanovení § 38 odst. 2 tr. ř. III. Při seznámení s výsledky vyšetřování podle § 166 tr. ř. je vyšetřovatel povinen předložit obviněnému k prostudování celý spis. Jestliže za této situace obviněný není seznámen se všemi důkazy obsaženými ve spisu, jde o vadu řízení, která po podání obžaloby může podle okolností odůvodnit postup podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.

Dobrá víra kupujícího, který nabývá majetek od prodávajícího vlastníka (srov. § 453a o. z.), se posuzuje k okamžiku uzavření kupní smlouvy.

Odvolání proti rozsudku tvoří zásadně jeden celek, který je ohledně každého obžalovaného, jehož se odvolání týká, vymezen všemi výroky napadeného rozsudku, proti nimž mohl odvolatel podat odvolání. Jedině v takovém rozsahu je také možné účinně vzít podané odvolání zpět.

Zaplatená náhrada trov konania podla právoplatného súdneho rozhodnutia, ktoré bolo neskoršie zrušené, nie je už súčasťou trov súdneho konania pokračujúceho po tomto zrušení rozhodnutia.Vrátenie tejto zaplatenej náhrady možno uplatniť žalobou o vydanie neoprávneného majetkového prospechu.