Rok 1981

K zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. není třeba, aby vina pachatele byla zjištěna. Musí však být zjištěny takové skutečnosti, které umožňují posoudit, jaký trest, k němuž by trestní stíhání mohlo vést, by byl obviněnému uložen.

Znalci nepřísluší provádět hodnocení důkazů ani z hlediska jejich věrohodnosti ani v tom směru, zda skutečnost, o níž podává zprávu, je prokázána. Jestliže provedené důkazy, na jejichž podkladě má znalec podat posudek, jsou v vzájemném rozporu, znalec je povinen vypracovat posudek s ohledem na všechny v úvahu přicházející alternativy. Orgán činný v trestním řízení poskytne znalci v tomto směru potřebné vysvětlení ze spisů a vymezí jeho úkoly (§ 107 odst. 1 tr. ř.).

Neoprávněné zadržování věci náležející jinému s úmyslem vynutit plnění, k němuž je poškozený povinen na základě občanskoprávního vztahu s pachatelem, nedosahuje-li stupně společenské nebezpečnosti trestného činu nebo přečinu, zakládá znaky přestupku proti občanskému soužití podle § 19 zák. č. 60/1961 Sb., nikoli porušení pracovní kázně podle § 73 násl. zák. práce. Takovou věc je třeba postoupit příslušnému národnímu výboru, nikoliv vedoucímu organizace, kde je pachatel zaměstnán.

K naplnění znaků přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 7 písm. b) zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech je třeba, aby pachatel řídil motorové vozidlo v době, kdy rozhodnutí, jímž mu byla tato činnost zakázána, je pravomocné a vykonatelné. Jednání záležející v řízení motorového vozidla v době, kdy pachateli bylo odňato řidičské oprávnění rozhodnutím dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti podle § 14 odst. 2 vyhl. č. 87/1964 Sb., nelze nikdy posoudit jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., protože odnětí řidičského oprávnění podle citované vyhlášky není trestem.

O trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. jde, jestliže pachatel jedná v úmyslu zmocnit se cizí věci v bezprostřední časové návaznosti na užité násilí nebo pohrůžku bezprostředního násilí. Jestliže však pachatel užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu donutit poškozeného, aby mu vydal věc někdy v budoucnosti, jde o trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák.

Ak československé orgány prevezmú od orgánov cudzieho štátu trestné stíhanie československého občana pre trestný čin spáchaný v cudzine, posudzuje sa trestnosť tohto činu podla československého zákona (§ 18 Tr. zák.). Ak však zavinenie obvineného spočíva v porušení pravidiel cestnej premávky, nemožno na vec aplikovať pravidlá cestnej premávky platné na území ČSSR, ale treba aplikovať pravidlá cestnej premávky platné na území toho štátu, kde bol spáchaný trestný čin. Ak vypovedá pred súdom ako svedok osoba, ktorá neovláda český alebo slovenský jazyk, musí súd pribrať tlmočníka aj vtedy, keď predseda senátu ovláda jazyk, v ktorom svedok vypovedá.

Podla § 42 ods. 6 a 7 vyhl. č. 100/1975 Zb. smie chodec mimo vyznačených prechodov prechádzať vozovku len kolmo na smer cestnej premávky a iba s ohladom na vzdialenosť a rýchlosť jazdy prichádzajúcich vozidiel tak, aby vodičov týchto vozidiel nedonútil zmeniť smer alebo rýchlosť jazdy. Od vodiča motorového vozidla idúceho dovolenou rýchlosťou, ktorá je primeraná aj vzhladom na poveternostné podmienky, stav vozovky atď., nemožno žiadať, aby predvídal, že dospelí chodci nachádzajúci sa v blízkosti vozovky môžu neočakávane vstúpiť do vozovky a aby preto obmedzil rýchlosť svojho vozidla tak, aby mohol včas zastaviť aj pri vyskytnutí sa nepredvídanej situácie spôsobenej tým, že chodec hrubo poruší pravidlá cestnej premávky.